Zlaté libry
Zlaté libry jsou mince s nominálem libry nebo jejích násobků ražené ze zlata. Hlavní linii tvoří britský sovereign, librová mince z 22karátového zlata, která od roku 1817 nesla britský zlatý standard a dodnes se razí; k ní se řadí novodobé zlaté ražby Royal Mint a britských zámořských území.
Libra byla dlouho jen účetní jednotkou o dvaceti šilincích. Jako mince ji poprvé zhmotnil zlatý sovereign Jindřicha VII. Tudora z roku 1489 – velká mince o hmotnosti kolem 15,5 gramu, první anglická mince v hodnotě jedné libry. Zlato tak bylo prvním kovem, v němž libra fyzicky existovala.
Moderní sovereign zavedla Británie roku 1817 po zákoně o mincovnictví z roku 1816, který zemi postavil na zlatý standard. Mince váží 7,98805 gramu 22karátového zlata (916,7/1000), tedy 7,32 gramu ryzího kovu, a platila přesně jednu libru. Razila se nejen v Londýně, ale i v pobočkách mincovny v Sydney, Melbourne, Perthu, Ottawě, Bombaji a Pretorii, a obíhala tak po celém britském impériu.
Z oběhu v Británii sovereign zmizel s vypuknutím první světové války v roce 1914, kdy zlato v platbách nahradily bankovky. Royal Mint se k němu vrátila roku 1957, už ne jako k oběživu, ale jako k investiční minci; formálně však dodnes nese hodnotu jedné libry a je zákonným platidlem.
Vedle sovereignu dnes vznikají zlaté mince s librovým nominálem, který s obsahem kovu nesouvisí: unce ryzího zlata britské mincovny nese hodnotu 100 liber, drobné ražby zámořských území, jako je Gibraltar, mívají hodnotu jedné libry při hmotnosti půl gramu. Nominál v librách tu jen potvrzuje, že jde o zákonné platidlo; skutečnou hodnotu mince určuje zlato.





