Zlaté mince První republiky
Zlaté mince První republiky jsou svatováclavské dukáty a jejich násobky o ryzosti 986/1000, obchodní mince bez nominální hodnoty, které Kremnice razila od roku 1923. Vedle jednoduchého dukátu vznikal dvoudukát a od roku 1929, k tisícímu výročí smrti svatého Václava, také pětidukát a desetidukát.
Řazení produktů
Výpis produktů
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Ovládací prvky výpisu
Vlastní zlaté oběžné koruny první republika nevydala. Ministr financí Alois Rašín prosadil místo nich obchodní dukát, který nebyl zákonným platidlem a neměl určenou hodnotu v korunách; jeho cena se odvíjela od ceny zlata. Zákon č. 62/1923 Sb. o ražbě dukátů byl přijat 23. března 1923, už po Rašínově smrti po atentátu.
Podobu určila veřejná soutěž s více než 80 návrhy, v níž zvítězili Jaroslav Benda a Otakar Španiel s heslem Cimbuří. Na líci je kníže Václav v drátěné košili s korouhví a štítem s orlicí a opis NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM, na rubu malý státní znak. Dukát z kovu o ryzosti 986/1000 vážil 3,490896 g a měřil 19,75 mm. Prvních tisíc kusů z roku 1923 neslo pořadové číslo a připomínku pětiletí republiky.
Dvoudukát o dvojnásobné hmotnosti se razil roku 1923 a v letech 1929–1938; od května 1929 si jej mohl dát kdokoli vyrazit z vlastního zlata. Pětidukát a desetidukát z roku 1929 ukazují knížete na koni s letopočtem 929. Ražba všech hodnot skončila v letech 1938–1939 a nejslabší ročníky, například dvoudukát a pětidukát 1937, mají náklady jen v jednotkách kusů.





