Zlaté mince z Karlsburgu
Zlaté mince z Karlsburgu jsou hlavně habsburské dukáty ze sedmihradské mincovny v dnešní Alba Iulia. Za Františka I. Štěpána nesly dvojpísmeno C-A, od roku 1766 písmeno E, od roku 1868 značku GY. F. Od 1781 tu vedle dukátů vznikaly jen krejcarové nominály; mincovna zanikla roku 1871.
Sedmihradské město Alba Iulia, maďarsky Gyulafehérvár, dostalo jméno Karlsburg na počest císaře Karla VI., který tu v letech 1716–1735 dal postavit barokní pevnost Alba Carolina. Tamní mincovna razila pro Habsburky v jejich roli sedmihradských panovníků i v rámci jednotné rakouské měny.
Na ražbách Františka I. Štěpána Lotrinského se Karlsburg pozná podle dvojpísmene C-A (Carolina Alba) u orla, zavedeného nařízením z roku 1746. Od roku 1766 nesly mince písmeno E a v letech 1765–1780 navíc iniciály úředníků mincovny H.–G. a H.–S. Pozor na záměnu: C–A na dukátech z let 1774–1780 neznamená Karlsburg, ale vídeňské iniciály Cronberg–Aicherau. Od roku 1781 se v Karlsburgu razily jen dukáty a dvacetníky, desetníky a trojníky, bez tolarů, půltolarů i mědi.
Dukáty se značkou E vznikaly i za Františka II./I. a Ferdinanda I. Dobrotivého; v revolučním roce 1848 Karlsburg razil také dukát. Po rakousko-uherském vyrovnání přešla mincovna roku 1868 na uherské typy se značkou GY. F. (Gyulafehérvár). Roku 1871 byla zrušena a v monarchii dál razily jen Vídeň a Kremnice.
