Zlaté mince z Konstantinopole
Zlaté mince z Konstantinopole pocházejí z hlavní mincovny byzantské říše. Od 4. do 11. století se tu razila většina zlatých solidů – mincí o hmotnosti zhruba 4,45 g, které si po sedm století držely váhu i ryzost – a jejich třetiny, tremisy. Patří k nim solidy Anastasia I., Justiniána I. či Maurikia.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Zlatá jednodolarová mince Cookových ostrovů z roku 2010 připomíná Jana Pavla II. jako poutníka míru. Reverz nese jeho čelní portrét, zatímco na averzu je vyobrazena královna...
Zlatá pamětní mince Palau v nominální hodnotě 1 dolaru připomíná mistrovství světa ve fotbale 2010 v Jihoafrické republice. Motiv spojuje fotbalový míč, stylizovanou...
Zlatá mince Republiky Benin z roku 2007 připomíná 750 let od založení pařížské Sorbonny. Reverz zobrazuje budovu univerzity, zatímco averz nese státní znak emitenta a nominální...
Zlatá mince Pobřeží slonoviny z roku 2007 nese personifikaci spravedlnosti Justitii s mečem a vahami. Protikladem figurálního motivu je státní znak emitenta, doplněný názvem...
Mongolská zlatá mince 500 tögrögů z roku 2007 připomíná Alfreda Nobela, vynálezce a zakladatele Nobelovy ceny. Portrét doplňují letopočty 1833–1896, zatímco protější strana nese...
Zlatá mince Demokratické republiky Kongo v nominální hodnotě 10 franků byla vydána roku 2006. Její výtvarné pojetí spojuje lva s athénskou sovou, tradičním atributem bohyně...
Zlatá dvoudolarová mince státu Niue z roku 2009 představuje delfína drsnozubého v rámci motivu Pacific Wildlife. Averz nese portrét královny Alžběty II., zatímco reverz...
Zlatá jednodolarová mince Tuvalu z roku 2010 pochází ze série Nejmenší zlaté mince světa. Reverz představuje mořského koníka v prostředí korálového útesu, zatímco averz nese...
Mincovna v Konstantinopoli vznikla roku 326 a centrum ražby se tím přesunulo na východ. Solidus zavedl pro masový oběh Konstantin I. Veliký kolem roku 312: razil se 72 kusů z římské libry zlata, tedy asi 4,5 g na kus. V Byzanci, kde se mu řecky říkalo nomisma, si udržel hmotnost, rozměr i ryzost až do 10. století; v praxi míval kolem 23 karátů. Vedle něj se razil tremissis, třetina solidu, zavedený za Theodosia I. Velikého.
Od 4. do 11. století vznikala většina solidů právě v Konstantinopoli, i když razily i další mincovny. Značka CONOB pod obrazem rubu označuje čisté zlato podle konstantinopolské normy a používaly ji i jiné mincovny, sama tedy místo ražby neurčuje. Solidus Justiniána I. (527–565) na obrázku má na líci čelní poprsí císaře s přilbou a křížem na jablku, na rubu anděla s křížem.
Opisy zůstaly latinské až do počátku 9. století, kdy za Konstantina VI. ustoupily řeckému písmu. Tremisy se po vládě Lva III. Isaurského razily na východě jen zřídka a za Basileia I. (867–886) zmizely. Od 11. století se solidus znehodnocoval, až ho roku 1092 Alexios I. Komnenos nahradil hyperpyronem.
