Zlaté mince z Kremnice
Zlaté mince z Kremnice pocházejí z mincovny na středním Slovensku, kterou roku 1328 založil uherský král Karel Robert z Anjou a která byla po staletí hlavní zlatou mincovnou Uher. Patří sem kremnické dukáty uherských králů, uherské zlaté koruny i československé svatováclavské dukáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje postavu svatého Ladislava s tradičním mariánským motivem a je působivým dokladem...
Ovládací prvky výpisu
Kremnice na středním Slovensku dostala mincovnu 17. listopadu 1328 od uherského krále Karla Roberta z Anjou, který osadu zároveň povýšil na svobodné královské město. Od roku 1335 se tu razily zlaté florény a z nich vyrostl kremnický dukát, ceněný po celé střední Evropě pro stálou jakost a vysoký obsah zlata.
Jako hlavní zlatá mincovna Uher razila Kremnice dukáty i jejich násobky až po desetidukáty – pro Vladislava II. Jagellonského, habsburské krále i sedmihradská knížata Gabriela Bethlena a Františka II. Rákócziho. Od roku 1781 se dukáty razily bez značky mincovny, od roku 1868 nesly zkratku K. B. Po zavedení korunové měny roku 1892 zůstala Kremnice jedinou uherskou mincovnou a razila i zlaté desetikoruny se stojícím králem.
V Československu vznikaly v Kremnici v letech 1923–1938 svatováclavské dukáty a jejich násobky podle návrhu Jaroslava Bendy a Otakara Španiela, o ryzosti 986/1000 a hmotnosti 3,49 g; ražba se krátce obnovila roku 1951. Dukát nebyl zákonným platidlem, ale obchodní mincí, jejíž hodnota se odvozovala od ceny zlata.
