Zlaté mince
Zlaté mince tu spojují tři světy: historické obchodní a oběžné ražby, jako jsou dukáty a zlaté koruny Františka Josefa I., československé svatováclavské dukáty a moderní investiční a pamětní mince, třeba Český lev nebo Wiener Philharmoniker. U všech rozhoduje ryzost a hmotnost zlata.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý československý dukát připomíná milénium svatého Václava a tisícileté výročí vyjádřené letopočty 929–1929. Jde o ražbu z roku 1973 s postavou světce na jedné straně a...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Zlatá mince Šalomounových ostrovů z roku 2009 připomíná Velkou čínskou zeď jako jeden z nejznámějších symbolů světového kulturního dědictví. Drobná ražba o hmotnosti 1 g spojuje...
Sada tří medailí inspirovaných historickou emisí z roku 1896 připomíná dobu vlády Františka Josefa I. i společenský význam slavnostních střeleckých setkání v Moravské Ostravě....
Sada tří medailí inspirovaných historickým numistalerem z roku 1884 připomíná vládu Františka Josefa I. i významné výročí 400 let od vzniku tolaru. Moderní novoražba ze zlata,...
Ovládací prvky výpisu
Zlato bylo po staletí kovem velkých plateb a dálkového obchodu. Nejrozšířenější evropskou zlatou mincí se stal dukát, který Habsburkové razili ve váze kolem 3,49 g a ryzosti 986/1000. Jako obchodní mince přežil i měnové reformy: dukáty Františka Josefa I. se ve Vídni razily ještě po zavedení korunové měny a sloužily obchodu i jako vzácný dar.
Korunová měna z roku 1892 postavila Rakousko-Uhersko na zlatý základ – z kilogramu ryzího zlata se razilo 3 280 korun. Zlatými mincemi byly desetikoruna a dvacetikoruna, od roku 1907 i stokoruna; desetikoruna vážila 3,388 g při ryzosti 900/1000. Z doby zlatého standardu pocházejí také zlaté pětirubly a desetirubly ruského cara Mikuláše II.
Československo navázalo na dukátovou tradici svatováclavským dukátem. Podle návrhu Jaroslava Bendy a Otakara Španiela ho razila mincovna v Kremnici v letech 1923–1939 a ještě roku 1951, vedle jednoduchého dukátu vycházely i jeho násobky. Vážil 3,49 g při ryzosti 986/1000, stejně jako jeho habsburští předchůdci. Na tuto tradici odkazují i novodobé dukáty a repliky; část z nich jsou soukromé dukátové medaile, nikoli zákonná platidla.
Moderní zlaté mince mají dvě tváře. Investiční mince jako Wiener Philharmoniker, britský Sovereign nebo Český lev České mincovny se razí ve standardních hmotnostech od zlomků po násobky unce a jejich cenu určuje hlavně obsah zlata. Ryzost bývá 999,9/1000, u britského Sovereignu 916,7/1000, tedy 22 karátů. Pamětní mince České národní banky, například z cyklu Deset století architektury, vycházejí v omezeném nákladu, často v provedení proof, a k jejich hodnotě patří i etue a certifikát. Starší ražby jsou v kategorii staré zlaté mince, slitky a investiční mince v investičních kovech ze zlata.
