Zlaté solidy Justiniána I.
Zlaté solidy Justiniána I. se razily v letech 527–565 podle konstantinovské stopy 72 kusů z římské libry, tedy asi 4,5 g téměř ryzího zlata. Kolem roku 538 nahradil tříčtvrteční portrét císaře portrét čelní; vedle plných solidů vznikaly i lehké solidy o 20 a 22 siliquách. Ražba běžela i v Kartágu a Římě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý sedmihradský dukát Františka I. Štěpána Lotrinského vznikl roku 1760 v mincovně Karlsburg. Portrétní ražba s císařskou titulaturou a korunovaným dvouhlavým orlem...
Zlatý zecchino společnosti Maona z ostrova Chios je východostředomořskou napodobeninou benátského dukátu raženého jménem dóžete Antonia Veniera. Tradiční výjev svatého Marka s...
Zlatý zecchino posledního benátského dóžete Ludovica Manina pochází z let 1789–1797, závěrečného období Benátské republiky. Tradiční výjev svatého Marka s klečícím dóžetem...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Zlatá jednodolarová mince Cookových ostrovů z roku 2010 připomíná Jana Pavla II. jako poutníka míru. Reverz nese jeho čelní portrét, zatímco na averzu je vyobrazena královna...
Zlatá pamětní mince Palau v nominální hodnotě 1 dolaru připomíná mistrovství světa ve fotbale 2010 v Jihoafrické republice. Motiv spojuje fotbalový míč, stylizovanou...
Zlatá mince Republiky Benin z roku 2007 připomíná 750 let od založení pařížské Sorbonny. Reverz zobrazuje budovu univerzity, zatímco averz nese státní znak emitenta a nominální...
Zlatá mince Pobřeží slonoviny z roku 2007 nese personifikaci spravedlnosti Justitii s mečem a vahami. Protikladem figurálního motivu je státní znak emitenta, doplněný názvem...
Mongolská zlatá mince 500 tögrögů z roku 2007 připomíná Alfreda Nobela, vynálezce a zakladatele Nobelovy ceny. Portrét doplňují letopočty 1833–1896, zatímco protější strana nese...
Zlatá mince Demokratické republiky Kongo v nominální hodnotě 10 franků byla vydána roku 2006. Její výtvarné pojetí spojuje lva s athénskou sovou, tradičním atributem bohyně...
Zlatá dvoudolarová mince státu Niue z roku 2009 představuje delfína drsnozubého v rámci motivu Pacific Wildlife. Averz nese portrét královny Alžběty II., zatímco reverz...
Zlatá jednodolarová mince Tuvalu z roku 2010 pochází ze série Nejmenší zlaté mince světa. Reverz představuje mořského koníka v prostředí korálového útesu, zatímco averz nese...
Justinián I. vládl Východořímské říši v letech 527–565. Jeho výboje v Africe a Itálii znovu otevřely západní mincovny: zlato se razilo nejen v Konstantinopoli, ale i v Kartágu a v Římě, který Belisar obsadil v prosinci 536. Antiochie obnovila ražbu po zhruba 150 letech, solidy z Alexandrie jsou dnes vzácné.
Solidus zavedl Konstantin Veliký kolem roku 312: z římské libry o hmotnosti asi 326 g se razilo 72 kusů, každý tedy vážil zhruba 4,5 g. Teoreticky šlo o ryzí zlato, v praxi o 23 karátů, tedy asi 95,8 %, a tato ryzost se udržela až do 11. století. Značka CONOB v úseči spojuje zkratku Konstantinopole se slovem obryzum – ryzí zlato.
První Justiniánovy solidy navazovaly na ražby jeho předchůdce Justina I. a ukazovaly císaře ve tříčtvrtečním pohledu. Kolem roku 538, kdy se čelní portrét zavedl i na měděných mincích, přešel solidus na čelní poprsí v přilbě s globem s křížem. Rub nese stojícího anděla s dlouhým křížem a opis VICTORIA AVGGG.
Zvláštností Justiniánovy doby jsou lehké solidy. Skupina se značkou OBXX v úseči se razila na stopu 20 siliqu místo obvyklých 24, další skupiny s hvězdičkami zřejmě na 21 a 22 siliqu. Nálezy dokládají, že obíhaly uvnitř říše; podle jednoho výkladu sloužily ke kráceným výplatám, například platů.





