Zlaté solidy Maurikia
Zlaté solidy Maurikia razila východořímská říše v letech 582–602, hlavně v Konstantinopoli. Solidus tehdy stále vážil asi 4,5 g, tedy 1/72 římské libry, jako za Konstantina Velikého; teoreticky šlo o čisté zlato, v praxi o zhruba 23karátovou slitinu. Říše jimi platila mimo jiné tributy Avarům.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý dukát z roku 1637 pochází z mincovny svobodného říšského města Norimberku, jednoho z nejvýznamnějších obchodních a řemeslných center Svaté říše římské. Ražba vznikla v...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Zlatá mince Šalomounových ostrovů z roku 2009 připomíná Velkou čínskou zeď jako jeden z nejznámějších symbolů světového kulturního dědictví. Drobná ražba o hmotnosti 1 g spojuje...
Zlatý nominál 2 šu z pozdního období Tokugawského šógunátu připomíná dobu, kdy se Japonsko ocitalo na prahu zásadních politických a hospodářských změn. Drobná ražba z mincovny...
Zlatý nominál 2 šu z pozdního období Tokugawského šógunátu připomíná dobu, kdy se Japonsko ocitalo na prahu zásadních politických a hospodářských změn. Drobná ražba z mincovny...
Reprezentativní kolekce „Nejmenší zlaté mince světa“ spojuje 22 miniaturních zlatých ražeb z různých zemí a motivických okruhů. Zaujme pestrým výběrem témat, původní etuí a...
Ovládací prvky výpisu
Maurikios (539–602) vládl východořímské říši od roku 582 do roku 602 jako poslední panovník Justiniánovy dynastie. Jeho vládu provázely téměř nepřetržité války s Peršany a Avary – a mnohé z nich se platily právě ve zlatých solidech.
Solidus zavedl pro široký oběh Konstantin Veliký kolem roku 312 jako náhradu aurea. Razil se v počtu 72 kusů z římské libry zlata, tedy asi 4,5 g na kus, a tento standard vydržel beze změny až do 10. století. Teoreticky šlo o čisté zlato, rafinace však obvykle dovolila jen asi 23 karátů, kolem 95,8 % zlata.
Solidy se razily převážně v Konstantinopoli; vedle ní je v 6. století opět razily i mincovny obnovené Justiniánovými výboji, především Kartágo a Ravenna. Vedle plnohodnotných kusů vznikaly v 6. a 7. století i lehké solidy o 20, 22 nebo 23 siliquách, rozlišené zvláštními značkami a určené patrně pro obchod a placení tributů.
Kolik zlata odtékalo, ukazují čísla z Maurikiovy doby. Při jeho nástupu platila říše Avarům 80 000 solidů ročně a po dobytí Sirmia kolem roku 581 žádali Avaři 100 000. Mír s Persií naopak ušetřil miliony solidů, které se dříve odváděly jako tribut.
