Zlaté solidy z Říma
Zlaté solidy z Říma jsou zlaté solidy pozdní římské a raně byzantské říše z mincovny v Římě. Solidus o váze asi 4,5 g zavedl do masového oběhu Konstantin Veliký kolem roku 312. Řím patřil k posledním mincovnám Západu, které kolem roku 410 ještě razily zlato, a po Justiniánově dobytí Itálie razil solidy znovu.
Solidus se razil v poměru 72 kusů z římské libry zlata, tedy kolem 4,5 g na minci. Ve 4. století byly hlavními zlatými mincovnami západu Trevír, Řím, Milán a Ravenna. Po vpádech germánských kmenů se většina provinčních mincoven zavřela a kolem roku 410 razily solidy už jen Řím, Ravenna, Konstantinopol a Soluň.
Císař Anthemius (467–472) obnovil svůj dvůr v Římě a římská mincovna tehdy zastínila Milán i Ravennu; jeho solidy zobrazují oba císaře, západního i východního Lva I., jak si podávají ruce na znamení jednoty říše. Po roce 476 razili v Itálii germánští vládci solidy s portrétem císaře v Konstantinopoli. Justiniánovo dobytí Itálie pak v Ravenně a Římě obnovilo ražbu oficiálních římských solidů.
