Zlaté statéry Alexandra III. Velikého
Zlaté statéry Alexandra III. Velikého nesou na líci hlavu Athény v korintské přilbě a na rubu okřídlenou Niké s věncem a jménem ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ. Vážily asi 8,6 g a v atické soustavě odpovídaly dvaceti stříbrným drachmám. Typ se razil i dlouho po Alexandrově smrti a napodobovali ho Keltové.
Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) zdědil po otci Filipovi II. makedonskou ražbu zlata. Zlatý statér byl ve starém Řecku spíš výjimkou – častěji šlo o účetní jednotku, kterou razila jen některá místa – a jeho běžné užívání jako mince má makedonský původ. Statér vážil zhruba 8,5–8,6 g, tedy dvakrát víc než drachma, a při poměru zlata ke stříbru 1 : 10 odpovídal v athénském počítání dvaceti stříbrným drachmám.
Alexandrovy statéry mají ustálený obraz: na líci hlava Athény v korintské přilbě s chocholem, na rubu stojící Niké s věncem v pravé ruce a lodním stěžněm v levé, vedle ní jméno krále v genitivu – ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ, „Alexandrův“. Doložený kus z Milétu váží 8,61 g. Mincovny přidávaly drobné kontrolní symboly a monogramy, podle nichž se dnes určuje místo a doba ražby.
Jméno na minci nedatuje. Statéry Alexandrova typu se razily ještě dlouho po jeho smrti, v katalogu Price jsou typy datované až do let 250–200 př. n. l. Zlaté statéry Filipa II. a Alexandra se staly i vzorem pro keltské zlaté ražby: keltští žoldnéři je přinášeli z Řecka a jedna z keltských napodobenin s Niké a Athénou byla nalezena v hrobě ze Slovinska z první poloviny 3. století př. n. l.
