Zlaté statéry
Zlaté statéry patří k nejcennějším mincím antického světa. Ve zlatě je razila Lýdie už v 6. století př. n. l., velký rozmach jim dali makedonští králové Filip II. a Alexandr III. Veliký. Jejich zlato napodobovali Keltové, kteří vlastní zlaté statéry razili i na území dnešních Čech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý sedmihradský dukát Františka I. Štěpána Lotrinského vznikl roku 1760 v mincovně Karlsburg. Portrétní ražba s císařskou titulaturou a korunovaným dvouhlavým orlem...
Zlatý zecchino společnosti Maona z ostrova Chios je východostředomořskou napodobeninou benátského dukátu raženého jménem dóžete Antonia Veniera. Tradiční výjev svatého Marka s...
Zlatý zecchino posledního benátského dóžete Ludovica Manina pochází z let 1789–1797, závěrečného období Benátské republiky. Tradiční výjev svatého Marka s klečícím dóžetem...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Zlatá jednodolarová mince Cookových ostrovů z roku 2010 připomíná Jana Pavla II. jako poutníka míru. Reverz nese jeho čelní portrét, zatímco na averzu je vyobrazena královna...
Zlatá pamětní mince Palau v nominální hodnotě 1 dolaru připomíná mistrovství světa ve fotbale 2010 v Jihoafrické republice. Motiv spojuje fotbalový míč, stylizovanou...
Zlatá mince Republiky Benin z roku 2007 připomíná 750 let od založení pařížské Sorbonny. Reverz zobrazuje budovu univerzity, zatímco averz nese státní znak emitenta a nominální...
Zlatá mince Pobřeží slonoviny z roku 2007 nese personifikaci spravedlnosti Justitii s mečem a vahami. Protikladem figurálního motivu je státní znak emitenta, doplněný názvem...
Mongolská zlatá mince 500 tögrögů z roku 2007 připomíná Alfreda Nobela, vynálezce a zakladatele Nobelovy ceny. Portrét doplňují letopočty 1833–1896, zatímco protější strana nese...
Zlatá mince Demokratické republiky Kongo v nominální hodnotě 10 franků byla vydána roku 2006. Její výtvarné pojetí spojuje lva s athénskou sovou, tradičním atributem bohyně...
Zlatá dvoudolarová mince státu Niue z roku 2009 představuje delfína drsnozubého v rámci motivu Pacific Wildlife. Averz nese portrét královny Alžběty II., zatímco reverz...
Zlatá jednodolarová mince Tuvalu z roku 2010 pochází ze série Nejmenší zlaté mince světa. Reverz představuje mořského koníka v prostředí korálového útesu, zatímco averz nese...
Statér byl v řeckém světě základní mincí, většina měst ho však razila ze stříbra. Zlato zůstávalo vyhrazeno bohatým vládcům a výjimečným emisím. Za první zlaté statéry se pokládají lýdské ražby s hlavami lva a býka proti sobě, takzvané kroiseidy, které tradice spojuje s králem Kroisem. Nahradily starší lýdské mince z elektra, přírodní slitiny zlata a stříbra, oddělenými mincemi z čistého zlata a čistého stříbra.
Skutečně velké množství zlatých statérů přinesla až Makedonie. Filip II. Makedonský (382–336 př. n. l.) ovládl zlaté doly v okolí hory Pangaion a razil statéry s hlavou Apollóna a dvojspřežím. Jeho syn Alexandr III. Veliký (356–323 př. n. l.) zavedl typ s hlavou Athény v korintské přilbě a okřídlenou Níké s vavřínovým věncem, ražený podle attické váhy kolem 8,6 gramu. Statéry s jeho jménem razily mincovny po celé říši, například Milétos, a ražba pokračovala i po jeho smrti.
Mimo Makedonii vznikaly zlaté statéry jen na některých místech – například v Pantikapaiu v Bosporském království ve 4. století př. n. l. nebo v Tarentu na jihu Itálie na počátku 3. století př. n. l. Úlohu hlavní zlaté mince Středomoří později převzal římský aureus.
Makedonské zlato se dostalo daleko na sever a Keltové podle něj začali razit vlastní statéry. V Čechách je razil kmen Bójů od 3. do 1. století př. n. l. Nejstarší typ napodobuje Alexandrovu Athénu s Níké, pozdější ražby se od předlohy vzdálily až k miskovitým mušlovým statérům, lidově duhovkám, o váze zhruba 7 až 8 gramů.





