Zlaté tremissisy Justina I.
Zlaté tremissisy Justina I. jsou nejmenší zlaté mince východořímského císaře, který vládl v letech 518–527. Tremissis byl třetinou solidu a vážil asi 1,5 gramu ryzího zlata. Za Justinovy vlády se postava antické bohyně Victorie na zlatých mincích proměnila v anděla, tedy v motiv křesťanský.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý dukát z roku 1637 pochází z mincovny svobodného říšského města Norimberku, jednoho z nejvýznamnějších obchodních a řemeslných center Svaté říše římské. Ražba vznikla v...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Zlatá mince Šalomounových ostrovů z roku 2009 připomíná Velkou čínskou zeď jako jeden z nejznámějších symbolů světového kulturního dědictví. Drobná ražba o hmotnosti 1 g spojuje...
Zlatý nominál 2 šu z pozdního období Tokugawského šógunátu připomíná dobu, kdy se Japonsko ocitalo na prahu zásadních politických a hospodářských změn. Drobná ražba z mincovny...
Zlatý nominál 2 šu z pozdního období Tokugawského šógunátu připomíná dobu, kdy se Japonsko ocitalo na prahu zásadních politických a hospodářských změn. Drobná ražba z mincovny...
Reprezentativní kolekce „Nejmenší zlaté mince světa“ spojuje 22 miniaturních zlatých ražeb z různých zemí a motivických okruhů. Zaujme pestrým výběrem témat, původní etuí a...
Ovládací prvky výpisu
Justin I. (asi 450–527) se stal východořímským císařem v létě 518 a založil dynastii, z níž vzešel jeho synovec Justinián I. V konstantinopolské mincovně se za něj razily tři zlaté nominály: solidus, jeho polovina semissis a třetina tremissis. Tremissis zavedl už Theodosius I. v 80. letech 4. století a měl vážit 8 silikv, tedy asi 1,52 gramu.
Zlato bylo v pozdně římské a byzantské měně pevnou kotvou. Solidus se razil v poměru 72 kusů z římské libry a jeho hmotnost i ryzost se držely beze změny až do 10. století; v praxi měly mince kolem 23 karátů. Tremissis jako zlomek solidu sdílel týž kov i ryzost. Zlomkové zlaté mince byly oblíbené hlavně na západě, kde se hospodářství zjednodušilo a jen málo nákupů vyžadovalo tak velkou hodnotu jako celý solidus.
Za Justina I. prošel obraz zlatých mincí důležitou změnou. Postava na rubu, dosud chápaná jako bohyně Victoria, dostala místo vysokého pasu pod prsy splývavou tuniku, a tím se z ní stal anděl. Stát tak i na nejrozšířenějším předmětu své doby dával najevo, že je křesťanský.
Germánské říše na západě razily napodobeniny zlatých mincí s portrétem a titulem konstantinopolského císaře, a tremissis se jménem Justina I. proto mohl vzniknout i mimo Konstantinopol. Na východě se tremissis běžně razil do vlády Lva III. (717–741), potom už jen výjimečně a po Basileiovi I. zmizel úplně.
