Zlatá zecchina Francesca Foscariho
Zlatá zecchina Francesca Foscariho je benátský zlatý dukát z let 1423–1457, kdy byl Foscari dóžetem. Mince vážila asi 3,5 g téměř čistého zlata a nesla obraz zavedený roku 1284: dóže klečí před svatým Markem, na rubu stojí Kristus v oválu posetém hvězdami. Jméno zecchino se ujalo až v 16. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý dukát z roku 1637 pochází z mincovny svobodného říšského města Norimberku, jednoho z nejvýznamnějších obchodních a řemeslných center Svaté říše římské. Ražba vznikla v...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Zlatá mince Šalomounových ostrovů z roku 2009 připomíná Velkou čínskou zeď jako jeden z nejznámějších symbolů světového kulturního dědictví. Drobná ražba o hmotnosti 1 g spojuje...
Zlatý nominál 2 šu z pozdního období Tokugawského šógunátu připomíná dobu, kdy se Japonsko ocitalo na prahu zásadních politických a hospodářských změn. Drobná ražba z mincovny...
Zlatý nominál 2 šu z pozdního období Tokugawského šógunátu připomíná dobu, kdy se Japonsko ocitalo na prahu zásadních politických a hospodářských změn. Drobná ražba z mincovny...
Reprezentativní kolekce „Nejmenší zlaté mince světa“ spojuje 22 miniaturních zlatých ražeb z různých zemí a motivických okruhů. Zaujme pestrým výběrem témat, původní etuí a...
Ovládací prvky výpisu
Francesco Foscari (1373–1457) byl benátským dóžetem v letech 1423–1457, déle než kterýkoli jiný. Jeho zlaté mince se od ražeb předchůdců liší jen jménem dóžete: benátský dukát si od svého vzniku držel týž obraz, váhu i ryzost.
Velká rada zavedla dukát roku 1284 jako odpověď na znehodnocení byzantského hyperpyronu, jímž benátští kupci platili za zboží z Východu. Velikost a váhu převzala od florentského florenu, jen o něco těžší kvůli jinému benátskému váhovému systému. Dukát obsahoval 3,545 g zlata o ryzosti 99,47 %, nejvyšší, jaké středověké hutnictví dosáhlo.
Za Foscariho se minci říkalo dukát, nikoli zecchino. Kolem roku 1470 stál zlatý dukát 124 soldů a v této hodnotě se vedle něj ustálil i počítací dukát, v němž se uváděly platy a náklady. Stříbrná měna však v 16. století dál slábla a zlatý dukát brzy stál víc. Pro odlišení se mu začalo říkat ducato de zecca, dukát z mincovny – odtud zecchino a francouzské sequin.
Čistota zlata dělala z dukátu platidlo přijímané po celém Středomoří; v Levantě, kde Benátky utrácely víc, než vydělaly, ho proto hojně napodobovali. Benátky razily dukát na původním standardu a bez letopočtu až do zániku republiky roku 1797.
