Zlatníky z norimberské mincovny
Zlatníky z norimberské mincovny razilo říšské město Norimberk podle augsburského říšského mincovního řádu z roku 1559 – stříbrné říšské zlatníky v hodnotě 60 krejcarů. Nesou dva městské znaky a říšskou orlici s číslem 60 a titulem vládnoucího císaře, například Ferdinanda I. nebo Rudolfa II.
Norimberk získal právo razit mince roku 1219, kdy ho císař Fridrich II. povýšil na svobodné říšské město. Na přelomu 15. a 16. století patřil spolu s Kolínem nad Rýnem a Prahou k největším městům Svaté říše římské a scházely se v něm říšské sněmy.
Stříbrný říšský zlatník zavedl augsburský říšský mincovní řád z roku 1559. Účetní zlatník o 60 krejcarech, dosud jen počítací jednotka, se měl razit jako stříbrná mince se stejnou hodnotou, jakou mělo 60 krejcarů ve zlatě. Na minci se proto objevilo číslo 60. Podle téhož řádu se zlatník dělil na šest desetníků, dvanáct pětikrejcarů, třicet půlbatzenů nebo šedesát krejcarů.
Norimberk zlatníky razil už počátkem šedesátých let 16. století. Kus z roku 1562 v berlínském mincovním kabinetu nese na líci dva městské znaky vedle sebe s opisem RES PVB NVRENBERG a letopočtem, na rubu říšskou orlici s číslem 60 v říšském jablku a titul císaře Ferdinanda I. zakončený slovem DECRETO, tedy „podle nařízení“. Stejné uspořádání má i norimberský zlatník z roku 1611 s titulem Rudolfa II.
Hlavní mincí Říše se ale zlatník nestal. Už roku 1566 byl uzákoněn říšský tolar, a ten zlatník zastínil. V době kiprů razil Norimberk i šedesátikrejcary mnohem lehčí – dochovaný kus z roku 1622 váží asi 14 g, zatímco zlatník z roku 1562 přes 24 g.
