Zlatníky
Zlatníky nesou jméno po zlaté minci, v habsburské monarchii však šlo o stříbrnou měnovou jednotku. Zlatník se dělil na 60 krejcarů, po reformě roku 1857 na 100 krejcarů, a v českých zemích platil až do zavedení korunové měny roku 1892, kdy se jeden zlatník přepočítal na dvě koruny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1877 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1877 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1876 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Název zlatník, německy Gulden a maďarsky forint, vychází ze slova pro „zlatý“. Původně patřil zlatým mincím podle vzoru florénu, který od roku 1252 razila Florencie a který se ve 14. století rozšířil i do Porýní jako rýnský zlatý. Z florénu pochází také zkratka FL, kterou nesou rakouské zlatníky 19. století.
Stříbrnou podobu dostal zlatník v Tyrolsku. Arcivévoda Zikmund Habsburský dal od roku 1486 v Hallu razit velký stříbrný zlatníkový groš, zvaný guldiner, který měl stejnou hodnotu jako zlatý. Na tuto minci navázal i jáchymovský tolar. V Čechách zavedl Ferdinand I. Habsburský roku 1561 zlatníkovou měnu se zlatníkem po 60 krejcarech, obchod zvyklý na groše a kopy ji však nepřijal a po roce 1573 se země vrátily k tolaru.
Trvalým základem habsburské měny se zlatník stal s konvenční měnou zavedenou v letech 1750–1753. Z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo dvacet zlatníků, zlatník měl hodnotu půl tolaru a dělil se na 60 krejcarů. Pražská mincovna razila konvenční mince se značkou C až do svého zrušení roku 1857.
Vídeňská mincovní smlouva z roku 1857 zavedla rakouskou měnu: 45 zlatníků z 500 gramů ryzího stříbra, zlatník o váze asi 12,35 gramu z devítisetinného stříbra a nově desetinné dělení na 100 krejcarů. Razily se zlatníky, čtvrtzlatníky a dvouzlatníky, ve zlatě čtyřzlatníky a osmizlatníky; uherské ražby nesly od roku 1868 vlastní podobu a název forint.
Rakouskou měnu ukončil přechod na zlatou korunovou měnu roku 1892 v poměru jeden zlatník za dvě koruny; dvouzlatníky a čtvrtzlatníky přestaly platit už v polovině roku 1893, zlaté čtyř- a osmizlatníky naopak zůstaly zákonným platidlem i v korunové měně. Jméno však přežilo jinde: nizozemský gulden zanikl až se zavedením eura a maďarský forint, obnovený roku 1946, platí dodnes.
