Zlaté excelente
Excelente byla španělská zlatá mince, kterou reforma roku 1497 upravila podle vzoru benátského dukátu. Od roku 1504 se jí říkalo ducado a obsahovala zhruba 3,484 gramu ryzího zlata – o něco méně než benátský vzor, hodnotou mu ale odpovídala. Španělsko se tím přizpůsobilo evropskému měřítku obchodního zlata.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského z roku 1740 spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem zemí Koruny svatoštěpánské. Kremnická ražba se...
Reprezentativní kolekce „Nejmenší zlaté mince světa“ spojuje 22 miniaturních zlatých ražeb z různých zemí a motivických okruhů. Zaujme pestrým výběrem témat, původní etuí a...
Zlatý dukát Ferdinanda V. z roku 1847 z vídeňské mincovny je elegantní a historicky cennou ražbou, která uzavírá epochu habsburského absolutismu a zároveň představuje poslední...
Ovládací prvky výpisu
Excelente je mincí, kterou nelze vysvětlit bez Benátek. Roku 1284 tam Velká rada vydala dukát – zlatou minci o 3,545 gramu zlata v ryzosti 99,47 procenta, tedy nejčistší, jakou středověké hutnictví dokázalo vyrobit.
Důvod byl prostý. Byzantské zlato se dlouhodobě znehodnocovalo a mezinárodní obchod potřeboval minci, na kterou je spolehnutí. Benátky ji dodaly a dukát se stal na staletí hlavním obchodním zlatem Evropy; obíhal vedle florentského zlatého a předcházel modernímu britskému postavení libry.
Následovaly pochopitelně pokusy o napodobení. Janované razili téměř totožné mince na ostrově Chios, vlastní verze vydávali johanité i papežský stát a Benátky s tím v Levantě sváděly nekonečný boj.
Španělsko šlo stejnou cestou. Roku 1497 reformovalo svou dosavadní zlatou minci excelente tak, aby odpovídala dukátu, a od roku 1504 pro ni používalo název ducado.
Obsah zlata činil zhruba 3,484 gramu, tedy o málo méně než u benátské předlohy. Rozdíl byl natolik nepatrný, že si mince zachovala srovnatelnou hodnotu a v mezinárodním obchodě prošla bez potíží. Kupec ji přijal, aniž by musel počítat.
Právě v tom tkví smysl celé reformy. Španělsko se přizpůsobilo evropskému měřítku místo toho, aby trvalo na vlastním – a získalo tím minci, kterou přijímali kupci od Antverp po Konstantinopol.
Sláva dukátů opadla až v 17. století, kdy Evropu zaplavily drahé kovy z Nového světa. Rakousko je nicméně razilo až do roku 1915, takže mince založená ve 13. století přežila do doby první světové války.
Pro sběratele je excelente zajímavé právě jako doklad sjednocování. V době, kdy měl každý stát vlastní měnu a vlastní váhy, existovalo zlato, jemuž se rozumělo všude – a španělská mince je ukázkou toho, jak se i mocnost té velikosti raději přizpůsobila, než aby si prosazovala vlastní normu.





