Zlaté mince z Československa

Zlaté mince z Československa jsou především svatováclavské dukáty a jejich dvoj-, pěti- a desetinásobky, ražené v Kremnici v letech 1923–1938 a znovu v malém nákladu roku 1951. Nebyly korunovým oběživem, ale obchodními mincemi. Od roku 1978 je doplnily zlaté dukáty s motivem Karla IV., vydané k 600. výročí jeho úmrtí.

Československo – zlatý svatováclavský dukát 1933, návrh Jaroslav Benda a Otakar ŠpanielZlaté svatováclavské dukáty prosadil ministr financí Alois Rašín s odůvodněním, že zlato je hlavní zárukou stability měny. Zákon č. 62/1923 Sb. byl schválen 23. března 1923, už po Rašínově smrti, a v soutěži zvítězil návrh Jaroslava Bendy a Otakara Španiela. Dukát nebyl platidlem s nominální hodnotou, ale obchodní mincí: 3,49 g zlata ryzosti 986/1000, průměr 19,75 mm, hmotnost odvozená od dukátu podle mincovního řádu Ferdinanda I. z roku 1561.

Řadu s postavou svatého Václava razila mincovna v Kremnici. Dvoudukáty vyšly roku 1923 a v letech 1929–1938, pětidukáty a desetidukáty od roku 1929. K vzácným ročníkům patří ty z konce 30. let, například jednoduchý dukát 1938 v nákladu 56 kusů.

Roku 1951 se dukáty s prvorepublikovým motivem razily naposledy – po 500 kusech jednoduchého dukátu, 200 dvoudukátů a po 100 pěti- a desetidukátech. Doma se neprodávaly, banka je nabízela jen cizincům za valuty. Roku 1978 vydalo Československo k 600. výročí úmrtí Karla IV. zlatou řadu dukátu, dvoudukátu, pětidukátu a desetidukátu a jednoduchý dukát pak vycházel ještě v letech 1979–1982.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet