Známky a žetony z obecných kovů

Známky a žetony z obecných kovů představují různorodou část drobné kovové výroby. Označení obecný kov odlišuje tento materiálový okruh od drahých kovů, neurčuje však jednu chemickou látku ani přesný podíl kovů ve slitině. Materiál a historický účel jsou dvě samostatné vlastnosti předmětu.

Početní žetony sloužily při vedení účtů k počítání na desce. Často měly podobu drobných kruhových ražeb s nápisy, erby nebo dalšími motivy. Norimberk patřil k důležitým výrobním centrům. Účetní pomůcka však nebyla totožná s mincí, i když se jí velikostí a výzdobou podobala.

Účelové známky naproti tomu zpravidla zastupovaly stvrzenku, poukázku nebo jiný doklad s omezeným použitím. V českých zemích byly zvlášť rozšířené od poloviny 19. století do počátku padesátých let 20. století. Vznikaly pro podniky, spolky i provozovatele místních služeb a nejčastěji se vyráběly právě z obecných kovů.

Jejich funkce byly velmi rozmanité. Patřily mezi ně pracovní a mzdové známky, poukázky na jídlo, doklady spojené s nářadím nebo provozem podniků, dopravní a spolkové známky. Společný materiálový okruh proto neznamená, že všechny kusy měly stejnou hodnotu nebo zastupovaly peníze.

Nápisy a obrazové motivy tak zachycují obchodní, průmyslové a místní prostředí, ve kterém předmět vznikl. Žeton mohl vedle početní funkce získat i pamětní význam, zatímco jiná známka zůstávala jednoduchým provozním dokladem. Dějiny této tvorby jsou širší než státní mincovnictví a její význam se neodvozuje pouze od obsaženého kovu.