Znojemské denáry
Znojemské denáry razila knížecí mincovna na znojemském hradě pro přemyslovské vládce znojemského údělu na jihozápadní Moravě. Nejstarší ražby patří Litoldovi Znojemskému, který vládl v letech 1092–1099 a 1101–1112; jeho drobné denáry o průměru 15–16 mm poznáme podle jména svatého Mikuláše v rubním opisu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1034–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Morava byla koncem 11. století rozdělena na úděly v Olomouci, Brně a Znojmě a jejich přemyslovská knížata razila vlastní denáry; jejich mincovní právo, dříve zpochybňované, prokázaly nálezy mincí. Litold Znojemský, mladší syn Konráda I. Brněnského, vládl Znojemsku ve dvou obdobích, 1092–1099 a 1101–1112, a zemřel ve Znojmě 15. března 1112.
Jeho denáry jsou malého střížku, asi 15–16 mm, a váží kolem 0,65 gramu. Fiala popsal čtyři typy: postavu s mečem, kaplici, z níž vystupuje ruka s křížem, poprsí nad trůnem a hlavu s biskupskou čepicí. Na rubu se opakuje opis S NICOLAVS, jméno svatého Mikuláše. Jeden z typů s porušeným opisem pokládal Fiala za ražbu z doby bezvládí po Litoldově smrti. Část kusů pochází z rakvického nálezu.
Po Litoldovi se na znojemském stolci vystřídalo několik Přemyslovců, jejichž ražby nejsou spolehlivě určené. Znovu se znojemské mince připisují Konrádovi III. Otovi, který se roku 1182 stal prvním moravským markrabětem a později i českým knížetem. Znojemský úděl zanikl roku 1197, mincovna však podle listin pracovala i ve 13. století, než Václav II. roku 1300 soustředil ražbu do Kutné Hory.
