Asy Caliguly

Caligula (12–41) se narodil 31. srpna roku 12 v Antiu a vládl od 16. března roku 37 do 24. ledna roku 41. Necelé čtyři roky přitom stačily na to, aby se jeho jméno stalo v evropských jazycích synonymem pro rozmar u moci.

Vlastním jménem se jmenoval Gaius, přezdívku dostal jako dítě. Doprovázel otce Germanika na taženích v Germánii oblečen do malé vojenské výstroje včetně vojenských bot zvaných caligae – a legionáři mu proto začali říkat Caligula, tedy botička.

Prvních sedm měsíců vlády popisují prameny jako zlatý věk. Filón zaznamenal, že byl obecně obdivován, a Josephus Flavius psal o velkorysém a spravedlivém panovníkovi, který si po dva roky udržoval širokou přízeň.

Zlom přišel na přelomu října a listopadu roku 37, kdy vážně onemocněl a byl blízko smrti. Po uzdravení začal s čistkami mezi domnělými odpůrci a jeho chování se stávalo stále podezíravějším; k tomu přispěla i smrt jeho sestry Drusilly v červnu roku 38.

Stavebně po sobě zanechal víc, než by se od tak krátké vlády čekalo. Dokončil Augustův chrám, začal s akvadukty Aqua Claudia a Anio Novus, nechal postavit cirkus později zvaný Neronův a u Baií dal zbudovat dva kilometry dlouhý most na lodích.

Konec přišel 24. ledna roku 41 na Palatinu. Zavraždili jej spiklenci z pretoriánské gardy, senátu i císařského dvora – tedy ze všech tří mocenských skupin současně, což vypovídá o tom, jak si to s nimi rozházel.

Nástupcem se stal jeho strýc Claudius. Caligulovy ražby jsou proto omezené na necelé čtyři roky, což z nich činí mince vzácnější než u panovníků, kteří vládli desetiletí.

As byl přitom mincí zcela běžnou. Šlo o drobné bronzové platidlo denního života, takže Caligulovy asy nejsou peníze paláců, ale trhů – a právě proto se jich řada dochovala i po dvou tisíciletích.