Římská říše – Agrippa, posmrtný as, Caligula (37–41 n. l.), Řím

Detailní popis produktu

Caligula, plným jménem Gaius Caesar Augustus Germanicus, vládl římské říši v letech 37–41. Na tomto bronzovém asu však není zobrazen samotný císař, nýbrž jeho děd Marcus Vipsanius Agrippa. Posmrtná ražba tak spojovala vládu mladého panovníka s mužem, který patřil k nejvýznamnějším osobnostem počátků římského císařství.

Agrippa byl celoživotním spojencem Octaviana, pozdějšího císaře Augusta. Významnou úlohu sehrál při budování Octavianova loďstva a roku 36 př. n. l. zvítězil nad Sextem Pompeiem u Mylae a Naulochu. Jeho námořní operace přispěly také k porážce Marka Antonia a Kleopatry v bitvě u Actia roku 31 př. n. l., která upevnila Octavianovo postavení v římském světě.

Agrippa zastával třikrát konzulát a podílel se rovněž na správě a stavebním rozvoji Říma. Financoval akvadukty, lázně a další veřejné stavby a nechal vybudovat původní Pantheon. Sňatkem s Augustovou dcerou Julií vstoupil do císařské rodiny. Jejich dcera Agrippina starší se později stala matkou Caliguly, který dal tento mincovní typ razit přibližně půl století po Agrippově smrti.

Na averzu je Agrippova hlava obrácená doleva a opatřená rostrální korunou zdobenou lodními příděmi. Opis M AGRIPPA L F COS III jej označuje jako Marka Agrippu, syna Lucia a trojnásobného konzula. Koruna odkazuje na jeho vítězství na moři a zároveň připravuje významový přechod k výjevu na opačné straně mince.

Reverz zobrazuje Neptuna stojícího doleva. Bůh moře drží delfína a dlouhý trojzubec; po stranách jsou písmena S C, tradiční značka senátní autority na římských bronzových mincích. Spojení Agrippova portrétu, rostrální koruny a Neptuna připomíná jeho pověst schopného velitele loďstva.

Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně připisována vládě Caliguly (37–41 n. l.), její přesné datování však zůstává předmětem odborné diskuse.