As (mince)

As je starořímská bronzová či měděná mince, která vznikla z váhové jednotky odvozené od římské libry. V republice tvořila základ bronzové soustavy, později sloužila hlavně jako drobné oběživo. V císařské době měl jeden as hodnotu čtvrtiny sestercia, poloviny dupondia a šestnáctiny denáru.

Oblast starověký Řím
Hlavní kov bronz, později převážně měď
Původní dělení 1 as = 12 uncií
Vztah k denáru zpočátku 10 asů = 1 denár
Vztah k denáru od 2. století př. n. l. 16 asů = 1 denár
Císařský systém 4 asy = 1 sestertius; 2 asy = 1 dupondius

Od váženého bronzu k minci

Římský asPočátky asu souvisejí s dobou, kdy se ve střední Itálii hodnota vyjadřovala především množstvím bronzu. Slovo as označovalo celek rozdělený na dvanáct uncií a navazovalo na římskou libru. Před pravidelnou mincovní výrobou se při placení používaly kusy kovu; později je nahradily označené bronzové odlitky a těžké lité mince označované jako aes grave.

Nejstarší republikánské asy byly mimořádně těžké. Dochovaný litý exemplář z doby přibližně 230–226 př. n. l. v Britském muzeu váží 291 gramů. Hmotnostní standard se však opakovaně snižoval a výroba postupně přešla od lití k ražbě. U klasického republikánského typu bývá na líci dvouhlavý Janus a na rubu příď lodi; hodnotu jednoho asu vyjadřuje značka I.

Po zavedení stříbrného denáru odpovídal jeden denár nejprve deseti asům. Kolem roku 141 př. n. l. byl přeceněn na šestnáct asů. Tato změna je důležitá při čtení cen v římských pramenech: vztah mezi oběma nominály nebyl po celou dobu republiky stejný. Samotný as už tehdy nepředstavoval libru kovu, ale minci s úředně stanovenou hodnotou.

Augustova měnová soustava zařadila as mezi běžné drobné mince císařství. Čtyři asy tvořily jeden sestertius, dva asy jeden dupondius a šestnáct asů jeden denár. As se razil převážně z mědi, zatímco vyšší bronzové nominály sestertius a dupondius zpravidla z nažloutlé slitiny zvané orichalcum. V praxi ale mohou barvu kovu zakrýt patina, koroze nebo staré čištění.

Císařské asy nesou na líci portrét a titulaturu panovníka, na rubu božstva, personifikace, stavby nebo události veřejného života. Jejich hmotnost nebyla po staletí stálá: například as Marca Aurelia z let 140–144 ve sbírce Metropolitního muzea váží 11,57 g, zatímco republikánské kusy mohou být podstatně těžší. Tradiční soustava bronzových nominálů se během 3. století n. l. postupně vytratila.

Jak as poznat

U republikánských ražeb pomáhá motiv Janovy hlavy, lodní přídě a značka hodnoty. U císařských mincí je nutné číst opis, určit panovníka a porovnat rubový typ s katalogem. Samotný průměr nestačí, protože standardy se měnily a hmotnosti jednotlivých kusů kolísají.

As může být rozměry podobný dupondiu. Vodítkem je kov, styl portrétu a u některých císařů paprsková koruna na dupondiu, žádný znak však neplatí bez výjimky pro všechna období. Pro sběratelské hodnocení jsou důležité čitelné opisy, zachovaný reliéf, přirozený povrch a přesná identifikace varianty; nešetrné čištění může historickou i obchodní hodnotu snížit.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet