As (mince)
As je starořímská bronzová či měděná mince, která vznikla z váhové jednotky odvozené od římské libry. V republice tvořila základ bronzové soustavy, později sloužila hlavně jako drobné oběživo. V císařské době měl jeden as hodnotu čtvrtiny sestercia, poloviny dupondia a šestnáctiny denáru.
| Oblast | starověký Řím |
|---|---|
| Hlavní kov | bronz, od Augustovy reformy roku 23 př. n. l. měď |
| Původní dělení | 1 as = 12 uncií |
| Vztah k denáru zpočátku | 10 asů = 1 denár |
| Vztah k denáru od 2. století př. n. l. | 16 asů = 1 denár |
| Císařský systém | 4 asy = 1 sestercius; 2 asy = 1 dupondius |
| Republikánský typ | dvouhlavý Janus / příď lodi, značka hodnoty I |
| Konec ražby | 3. století n. l. |
Od váženého bronzu k minci
Počátky asu souvisejí s dobou, kdy se ve střední Itálii hodnota vyjadřovala především množstvím bronzu. Slovo as označovalo celek rozdělený na dvanáct uncií a navazovalo na římskou libru. Před pravidelnou mincovní výrobou se při placení používaly kusy kovu; později je nahradily označené bronzové odlitky a těžké lité mince označované jako aes grave.
Nejstarší republikánské asy byly mimořádně těžké. Litý as z let 225–217 př. n. l. v berlínském Mincovním kabinetu váží 277,13 g při průměru 69 mm. Hmotnostní standard se však opakovaně snižoval a výroba přešla od lití k ražbě: ražený římský as z doby po roce 211 př. n. l. ve stejné sbírce váží 40,58 g. U klasického republikánského typu bývá na líci dvouhlavý Janus a na rubu příď lodi; hodnotu jednoho asu vyjadřuje značka I.
Po zavedení stříbrného denáru odpovídal jeden denár nejprve deseti asům. Kolem roku 141 př. n. l. byl přeceněn na šestnáct asů. Tato změna je důležitá při čtení cen v římských pramenech: vztah mezi oběma nominály nebyl po celou dobu republiky stejný. Samotný as už tehdy nepředstavoval libru kovu, ale minci s úředně stanovenou hodnotou.
Augustova měnová soustava zařadila as mezi běžné drobné mince císařství. Čtyři asy tvořily jeden sestercius, dva asy jeden dupondius a šestnáct asů jeden denár. Po Augustově reformě roku 23 př. n. l. se as razil z červenavé mědi, zatímco vyšší nominály sestercius a dupondius z nažloutlé slitiny zvané orichalcum. V praxi ale mohou barvu kovu zakrýt patina, koroze nebo staré čištění.
Císařské asy nesou na líci portrét a titulaturu panovníka, na rubu božstva, personifikace, stavby nebo události veřejného života. Jejich hmotnost nebyla po staletí stálá: například as Caracally z roku 215 n. l. v berlínském Mincovním kabinetu váží 10,51 g. Ražba asů skončila ve 3. století n. l.
Jak as poznat
U republikánských ražeb pomáhá motiv Janovy hlavy, lodní přídě a značka hodnoty. U císařských mincí je nutné číst opis, určit panovníka a porovnat rubový typ s katalogem. Samotný průměr nestačí, protože standardy se měnily a hmotnosti jednotlivých kusů kolísají.
As může být rozměry podobný dupondiu. Vodítkem je kov, styl portrétu a u některých císařů paprsková koruna na dupondiu, žádný znak však neplatí bez výjimky pro všechna období.
