Asy z Říma
Asy z Říma jsou měděné mince hlavní mincovny římské říše. Po Augustově reformě roku 23 př. n. l. se as razil z čisté mědi a platil čtvrtinu sestercia. Na líci nese hlavu císaře nebo člena jeho rodiny, na rubu obvykle velká písmena S C; v Římě se razil od roku 16 př. n. l. do 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tato posmrtná ražba připomíná Marka Vipsania Agrippu, významného římského vojevůdce, blízkého spolupracovníka a zetě císaře Augusta a dědečka císaře Caliguly. Emise je tradičně...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Ovládací prvky výpisu
Augustova měnová reforma z roku 23 př. n. l. oddělila as od mosazného sestercia: as se od té doby razil z načervenalé čisté mědi a čtyři asy tvořily jeden sestercius. Nejstarší císařské asy z římské mincovny řadí katalog římských císařských mincí do roku 16 př. n. l. Na líci mají hlavu Augusta, na rubu velká písmena S C a kolem nich jméno jednoho z mincmistrů s titulem IIIVIR.
Za Tiberia vznikl v Římě posmrtný as s hlavou zbožštěného Augusta v paprsčité koruně a opisem DIVVS AVGVSTVS PATER, na rubu s oltářem a nápisem PROVIDENT. Caligula dal v letech 37–38 razit asy s hlavou svého otce Germanika, Claudius tento typ později zopakoval. Titus v letech 80–81 obnovil i augustovský typ s oltářem a doplnil ho zkratkou REST – obnoveno.
Římské asy zachycují i krátké vlády: Galba v letech 68–69 razil asy s legionářským orlem mezi dvěma polními odznaky. Antoninus Pius vydal po smrti své manželky Faustiny starší asy s jejím zahaleným poprsím a opisem DIVA FAVSTINA. Většinu mincí z obecných kovů vyrobila právě římská mincovna, kterou doplňovalo galské Lugdunum. Ražba asu pokračovala do 3. století; poslední asy patrně razil Aurelián v letech 270–275.
