Aurey z římské mincovny
Aurey z římské mincovny razila mincovna v hlavním městě říše. Za republiky zlato razila jen výjimečně, v době císařství z ní vycházely mimo jiné aurey Trajána (98–117), které vážily kolem 7,2 g. Aureus platil 25 denárů a hlavní zlatou mincí Říma zůstal až do zavedení solidu ve 4. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Subaerátní denár Septimia Severa z roku 209 spojuje císařův ověnčený portrét s motivem bohyně Salus krmící hada. Místy odkryté jádro názorně ukazuje konstrukci postříbřené...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Mincovna v Římě sídlila za republiky vedle chrámu Junony Monety na Kapitolu. Zlato v ní tehdy razili jen výjimečně, například během druhé punské války. Ražbu zlata obnovil až Julius Caesar, který se v roce 49 př. n. l. zmocnil státního zlatého pokladu – aurey razily nejprve polní dílny jeho legií a poté i Řím. Po roce 44 př. n. l. mu konkurovaly mincovny v Itálii, Galii, Africe a na Sicílii.
Za Augusta vážil aureus 1/42 římské libry (asi 7,8 g) a platil 25 denárů; Augustovy aurey vznikaly v Lugdunu. Nero snížil hmotnost na 1/45 libry (asi 7,3 g) a kolem roku 117 vážil aureus zhruba 7,2 g. Ryzost zlata přitom změny hmotnosti téměř nepostihly. Hlavní zlatou mincí zůstal až do zavedení solidu za Konstantina I. Velikého.
V době Trajána (53–117), císaře od roku 98, už římskou mincovnu neřídili dřívější mincovní úředníci, ale císařský prokurátor mincovny (procurator monetae) podřízený ústřední finanční správě. Někdy mezi vládou Vespasiána a počátkem 2. století se mincovna přestěhovala z Kapitolu na pahorek Caelius poblíž dnešního kostela sv. Klimenta. Trajánovy aurey z Říma zachycují i jeho tažení, například odjezd císaře na východ s nápisem PROFECTIO AVGVSTI z roku 115.
