Bronzové mince Maxentiuse
Bronzové mince Maxentia patří do pozdně římského mincovnictví z počátku 4. století. Odrážejí období jeho vlády v Itálii a jsou zajímavé zejména svým důrazem na legitimitu panovníka a na symboliku města Říma.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Maxentius byl římský císařský uchazeč a vládce z období tetrarchie, který se prosadil především v Itálii a v Africe. Jeho mince vznikaly v době vnitřních mocenských sporů, a proto na nich bývá dobře patrná snaha opřít vládu o tradiční římské autority, veřejný pořádek a prestiž hlavního města.
Bronzové ražby tohoto období představovaly běžnou součást peněžního oběhu. U Maxentia se na nich často objevují motivy spojené s Římem, jeho ochranou a trváním státní moci, což odpovídá způsobu, jakým se snažil svou pozici veřejně ospravedlnit.
Historický význam těchto mincí nespočívá jen v podobě portrétu a nápisů, ale také v širším kontextu pozdní římské politiky. Ukazují, jak důležitou roli hrála mincovní propaganda v době, kdy se o uznání vlády rozhodovalo nejen vojensky, ale i prostřednictvím veřejných symbolů a oficiálních sdělení.
Bronzové mince Maxentia jsou proto cenným pramenem k poznání přechodného období římských dějin na začátku 4. století. Pomáhají přiblížit dobové pojetí císařské legitimity i to, jak byl v mincovním obrazu zdůrazňován vztah panovníka k městu Římu a k tradičním formám římské státnosti.





