Volusianus – sestertcius, Řím 251–253 n. l.

Detailní popis produktu

Volusianus, syn císaře Treboniana Galla, se stal roku 251 n. l. nejprve caesarem a následně augustem. Se svým otcem vládl do roku 253, tedy v jedné z nejbouřlivějších fází římských dějin. Říše tehdy čelila vpádům na dunajské hranici, epidemii i opakovaným mocenským střetům, které urychlovaly střídání panovníků.

Ražba vznikla v Římě a patřila k bronzovým nominálům určeným pro každodenní peněžní oběh. Současně měla důležitou reprezentační funkci: portrét mladého spoluvládce šířil jeho podobu a potvrzoval jeho místo v císařské hierarchii. Vavřínový věnec, zbroj a paludament zdůrazňují vojenskou autoritu, na níž byla moc římských císařů ve třetím století stále více závislá.

Na reverzu stojí Pax, personifikace míru, která drží ratolest a dlouhé žezlo. Legenda PAX AVGG odkazuje na mír zajišťovaný císařským domem a vyjadřuje žádoucí obnovu stability. V dobovém kontextu šlo především o politické poselství, protože skutečná situace říše zůstávala poznamenána válkami a nejistotou. Písmena S C připomínají formální pravomoc senátu při vydávání bronzových mincí.

Volusianus zahynul roku 253 společně se svým otcem během vojenské vzpoury. Mince je proto autentickým dokladem krátkého spoluvladařského období. Pro sběratele je atraktivní spojením portrétu mladého císaře, srozumitelné alegorie a historického kontextu krize třetího století. Zachovalost VF/VF− umožňuje dobře vnímat hlavní prvky obou stran ražby.