Římské sestercie
Římské sestercie jsou velké mosazné mince římského císařství, které zavedla Augustova reforma kolem roku 23 př. n. l. Vážily 25–28 g, platily čtvrt denáru a jejich široká plocha dala rytcům prostor pro nejpůsobivější portréty i rubové výjevy římského mincovnictví. Razily se až do konce 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový sestertcus císaře Volusiana pochází z neklidného období krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax připomíná snahu císařského domu zdůraznit mír, stabilitu...
Bronzový sestercius Filipa II. připomíná mladého caesara a následníka Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVTIS představuje císařova syna jako...
Bronzový sesterxius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestercius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Bronzový sesterc Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidné období 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje vítězství, ochranu říše a snahu císařské moci posílit...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny zachycuje vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Apollóna propojuje císařskou autoritu s představou ochrany, řádu a...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje naději na úspěch, stabilitu a ochranu římského...
Sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Securitas Perpetua vyjadřuje touhu po trvalé bezpečnosti a stabilitě říše po...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje naději na úspěch, stabilitu a ochranu římského...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny přibližuje vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Jupitera Statora zdůrazňuje ochranu, pevnost a naději na udržení...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Jméno sestercia vychází z latinského semis tertius a vyjadřuje původní hodnotu dvou a půl asu. Za republiky šlo o drobnou stříbrnou minci, zavedenou kolem roku 211 př. n. l. jako čtvrtina denáru, která se razila jen příležitostně a naposledy roku 44 př. n. l. Zkratka HS sloužila zároveň jako základní účetní jednotka – v sesterciích se uváděly ceny, žoldy i velké majetky.
Velkou mincí se sestercius stal po Augustově reformě kolem roku 23 př. n. l. Razil se z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum a cenili zhruba dvojnásobně oproti mědi, vážil obvykle 25–28 g při průměru 32–34 mm a platil čtyři měděné asy, tedy setinu zlatého aureu. Většina pocházela z mincovny v Římě, od roku 64 za Nerona a pak za Vespasiána pomáhalo i Lugdunum.
Nejceněnější jsou sestercie Neronovy z let 64–68 s mimořádně realistickým portrétem, které ovlivnily renesanční umělce, a série Hadriánova, připomínající císařovy cesty po říši; na ní se poprvé objevila postava Britannie. V 1. století tvořily drobné peníze hlavně dupondie a asy, ve 2. století se kvůli inflaci stal běžným platidlem právě sestercius.
Ve 3. století kvalita klesala: přetavováním starých mincí unikal zinek, chybějící kov nahrazoval bronz a olovo, a pozdní sestercie jsou proto tmavší a hrubší. Decius a později Postumus razili dvojité sestercie s paprsčitou korunou. Poslední sestercie vznikly za Aureliána a v měnových reformách 4. století už sestercius místo neměl.
