Volusianus
Volusianus byl římský císař v letech 251–253, syn a spoluvládce Treboniana Galla. Vládl v době gótských nájezdů a velké epidemie zvané Cypriánův mor. V srpnu 253 ho u Interamny zabili vlastní vojáci spolu s otcem. Na jeho mincích stojí jméno v podobě VOLVSIANO; razily se v Římě a v Antiochii.
| Celé jméno | Gaius Vibius Afinius Gallus Veldumnianus Volusianus |
|---|---|
| Vláda | 251–253, nejdřív jako caesar, od roku 251 jako augustus |
| Otec a spoluvládce | Trebonianus Gallus |
| Předchůdce | Hostilianus |
| Nástupce | Aemilianus |
| Konzulát | 252 a 253 |
| Úmrtí | srpen 253, Interamna (dnešní Terni) |
| Ražby | antoniniány, aurey, sestercie |
| Mincovny | Řím, Antiochie |
Historie
Volusianus se dostal k moci po jedné z nejhorších porážek římských dějin. V červnu 251 padl v bitvě s Góty u Abrittu v dnešním Bulharsku císař Decius i se svým synem Herenniem Etruskem. Vojsko na Dunaji provolalo císařem místodržitele Moesie Treboniana Galla. Ten se vyhnul další občanské válce tím, že ponechal na trůně Deciova mladšího syna Hostiliana jako spoluvládce. Senát Gallovo postavení potvrdil a jeho syna Volusiana jmenoval caesarem, tedy určeným nástupcem.
Gallus uzavřel s Góty nepopulární mír: nájezdníci směli odejít i s kořistí a zajatci a dostávali od říše každoroční platby. Zároveň se říší šířila epidemie, kterou dnes známe jako Cypriánův mor. Hostilianus zemřel ještě roku 251, podle Aurelia Victora právě na mor. Volusianus pak získal titul augusta a vládl s otcem jako rovnocenný císař. V letech 252 a 253 zastával i úřad konzula.
Roku 253 porazil Góty na dolním Dunaji místodržitel Aemilianus a jeho vojáci ho po vítězství provolali císařem. Aemilianus vytáhl s vojskem do Itálie. Gallus a Volusianus se mu postavili u Interamny, dnešního Terni v Umbrii, dřív, než k nim dorazily posily vedené Valerianem. V srpnu 253 je tam zabili jejich vlastní vojáci. Aemilianus vládl jen několik měsíců a po něm převzal moc Valerianus.
Volusianovy mince
Nejčastějším nominálem je antoninián, stříbrná mince v hodnotě dvou denárů. Pozná se podle paprsčité koruny na císařově hlavě a lícní opis zní IMP CAE C VIB VOLVSIANO AVG. Bronzové sestercie nesou portrét s vavřínovým věncem, razily se i zlaté aurey.
Z doby, kdy byl Volusianus jen caesarem, pocházejí mince s titulem CAES místo AVG. Většina ražeb však vznikla až po jeho povýšení na augusta. Rubní strany nesou tradiční personifikace císařských ctností – Aequitas, Pietas, Virtus, Concordia nebo Pax.
Zvláštností Gallovy a Volusianovy vlády je rub s opisem IVNONI MARTIALI, který zobrazuje bohyni Junonu sedící v kruhovém chrámu. Mincovna v Antiochii razila typy s opisem SAECVLVM NOVVM, tedy „nový věk“. Vedle říšských ražeb vydávala Volusianovy mince i řada provinčních měst na východě říše.