Herennius Etruscus

Herennius Etruscus († 251) byl starší syn římského císaře Decia, od roku 250 caesar a od května 251 otcův spoluvládce s titulem augustus. V létě 251 padl spolu s otcem v boji s Góty u Abrittu v Dolní Moesii. Jeho portrét nesou aurey, antoniniány i sestercie s opisem Q HER ETR MES DECIVS.
| Celé jméno | Quintus Herennius Etruscus Messius Decius |
|---|---|
| Rodiče | Traianus Decius a Herennia Etruscilla |
| Mladší bratr | Hostilianus |
| Caesar | 250–251 n. l. |
| Augustus | Rok 251 |
| Úmrtí | Rok 251 v bitvě u Abrittu |
| Římský rubní titul | PRINCIPI IVVENTVTIS, knížeti mládeže |
| Doložené mince | Aurey, antoniniány, sestercie a další nominály z Říma, antoniniány z Antiochie, provinční bronzy Dácie |
Život a krátká vláda
Quintus Herennius Etruscus Messius Decius byl starším synem císaře Decia a jeho manželky Herennie Etruscilly; rok jeho narození prameny nezaznamenaly. Roku 250 ho otec spolu s mladším bratrem Hostilianem jmenoval caesarem. Caesar Herennius Etruscus pak vedl předvoj otcova vojska na dolním Dunaji proti Gótům a téhož roku s otcem Góty zaskočil a porazil v bitvě u Nicopolis ad Istrum. Mince ho jako následníka označují titulem princeps iuventutis (kníže mládeže).
Pro rok 251 se stal konzulem a v květnu 251 ho otec povýšil na augusta a spolucísaře. Jeho vláda trvala jen několik týdnů. V létě 251 zahynul v boji s Góty krále Knivy u Abrittu, kde padl i jeho otec.
Vojsko pak provolalo císařem Treboniana Galla, který s Góty uzavřel mír a dovolil jim odejít za Dunaj i s kořistí. Mladšího Hostiliana Gallus povýšil na augusta, ten však ještě roku 251 zemřel. Vláda Deciovy rodiny tak trvala jen dva roky.
Numismatický význam
Jako caesar je Herennius na mincích označen opisem Q HER ETR MES DECIVS NOB C, po povýšení na augusta opisy IMP C Q HER ETR MES DECIO AVG nebo Q HER ETR MES DECIVS AVG. Většinu jeho mincí vyrazila mincovna v Římě – aurey, antoniniány, kvinár, sestercie, dupondie i asy. Antoniniány s jeho portrétem razila také Antiochie a provincie Dácie vydala bronzy s nápisem PROVINCIA DACIA a letopočtem AN V (250/251).
Nejčastějším rubním typem je PRINCIPI IVVENTVTIS – Herennius ve vojenském oděvu se standartou nebo prutem a kopím, jinde sedící Apollón s ratolestí a lyrou. Opis PIETAS AVGVSTORVM provázejí kněžské a obětní předměty (kropáč, simpulum, džbán, obětní miska a lituus), opis PIETAS AVGG bůh Merkur s měšcem a kerykeiem. Objevují se i typy CONCORDIA AVGG se spojenými pravicemi, SPES PVBLICA, MARTI PROPVGNATORI a VOTIS DECENNALIBVS.
