Nicopolis ad Istrum

Nicopolis ad Istrum bylo římské a raně byzantské město v dnešním severním Bulharsku, jehož ruiny leží u obce Nikjup severně od Velikého Tarnova. Založil ho císař Traján po vítězství v dáckých válkách. Ve 2. a 3. století razilo bronzové provinciální mince s řeckými nápisy.

Založení na počátku 2. století, císař Traján, na památku vítězství nad Dáky
Původní jméno Ulpia Nicopolis, řecky Νικόπολις ἡ πρὸς Ἴστρον
Poloha soutok řek Jantra a Rosica, u obce Nikjup severně od Velikého Tarnova
Provincie Thrákie, později Dolní Moesie
Ražba mincí bronzové provinciální mince od Antonina Pia po Gordiana III.
Zánik antického města 447, zničeno Huny pod vedením Attily

Historie

Nicopolis ad Istrum, doslova „Vítězné město u Istru“, tedy u Dunaje, založil císař Traján na počátku 2. století n. l. na památku vítězství v dáckých válkách. Město neslo čestné jméno Ulpia Nicopolis a stálo na soutoku řek Jantra a Rosica. Patřilo nejprve k provincii Thrákie, později k Dolní Moesii.

Monumentální podobu dostalo město hlavně za císařů Hadriána a Antonina Pia. Mělo pravoúhlou síť ulic a agoru obklopenou iónskou kolonádou, uprostřed níž stála jezdecká socha Trajána. Vodu přiváděly tři akvadukty, západní s mostem dlouhým téměř 3 km.

V letech 170–171 město vyplenili Kostobokové a krátce nato bylo obehnáno hradbami. Roku 198 mu Septimius Severus a Caracalla děkovali za uspořádané slavnosti a peněžní dar. Roku 250 porazil císař Decius u města Góty vedené Knivou. Na počátku 4. století byly poškozené budovy na severní straně agory nahrazeny novými stavbami.

V letech 347–348 se v okolí usadil gótský biskup Wulfila, tvůrce gótského písma a překladatel Bible do gótštiny. Roku 447 město zničili Hunové pod vedením Attily. K jižní hradbě starého města pak přibylo menší opevněné město; antická plocha už znovu zastavěna nebyla. Nové město se stalo sídlem biskupství, prameny zmiňují biskupy Marcella (451) a Amantia (518). Zničili ho Avaři a Slované a na jeho troskách později vzniklo menší bulharské sídliště, osídlené v 9. až 14. století.

Město, archeologie a numismatické souvislosti

Archeologové v Nicopoli odkryli kromě agory trojlodní baziliku, budovu městské rady (bouleuterion), Kybelin chrám, odeon a lázně. Ojedinělou stavbou je takzvaný thermoperipatos z let 184–185, postavený za Commoda, jaký není znám z žádného jiného města.

Pro numismatiku je Nicopolis ad Istrum známý provinciálními bronzovými mincemi, které město razilo od vlády Antonina Pia po Gordiana III. Nesou řecké opisy se jménem obyvatel města, například ΝΙΚΟΠΟΛΙΤΩΝ ΠΡΟΣ ΙΣΤΡΟΝ („Nikopolitů u Istru“), a na rubu božstva, ležícího říčního boha Istra i vyobrazení městských staveb. Na řadě ražeb ze severovské doby stojí jméno místodržitele provincie uvozené slovem ΥΠ („za“), podle něhož lze emise přesněji datovat.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet