Bronzové sestercie Crispiny
Bronzové sestercie Crispiny razila římská mincovna po její svatbě s Commodem roku 178, kdy získala titul Augusta. Mosazný sestercius, který obchod řadí k bronzu, byl tehdy největší běžnou mincí z obecného kovu; na líci nese portrét císařovny s opisem CRISPINA AVGVSTA, na rubu ctnosti a božstva.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Crispina (164–191) se v létě roku 178 provdala za tehdy šestnáctiletého Commoda, spoluvladaře svého otce Marka Aurelia, a se sňatkem získala titul Augusta. Mince na její jméno připomínaly i samotnou svatbu. Později byla vypovězena na Capri, kde roku 191 zemřela.
Sestercie s jejím portrétem nesou opis CRISPINA AVGVSTA, výjimečně CRISPINA AVG IMP COMMODI AVG – „Crispina Augusta, manželka císaře Commoda“. Na rubech se střídá Concordia, Diana Lucifera, Fecunditas, Hilaritas, Laetitia, Pudicitia, Roma Aeterna, Salus a Venus Felix. Typy Fecunditas a Juno Lucina se vykládají jako vyjádření naděje na následníka trůnu.
Sestercius se razil z mosazi (orichalka), slitiny mědi se zinkem, a vážil zpravidla 25 až 28 gramů. Obchod jej řadí k bronzovým mincím, protože se v katalozích označuje zkratkou Æ pro mince z obecných kovů. Všechny známé typy jejích sestercií pocházejí z mincovny v Římě.





