Bronzové sestercie Faustiny mladší
Bronzové sestercie Faustiny mladší razila římská mincovna od 40. let 2. století až po její smrti roku 175 či 176 – nejprve za vlády jejího otce Antonina Pia, pak manžela Marka Aurelia. Sestercius byl největší mincí z obecného kovu a razil se z mosazi (orichalka), kterou obchod běžně vede jako bronz.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Faustina mladší (asi 130–175/176) byla dcerou císaře Antonina Pia a manželkou Marka Aurelia; titul Augusta získala 1. prosince 147 po narození první dcery. Mince na její jméno vycházely ve třech obdobích, která se dají rozeznat podle opisu na líci.
Za vlády otce nesou sestercie opis FAVSTINA AVG PII AVG FIL – „Faustina Augusta, dcera Augusta Pia“. Po nástupu Marka Aurelia roku 161 se opis zkracuje na FAVSTINA AVGVSTA a po její smrti jej vystřídalo DIVA FAVSTINA PIA, které ji označuje za zbožštěnou. Ruby často připomínají narození dětí: Fecunditas s dětmi, Juno Lucina s nemluvnětem v náručí, ražba oslavila i narození dvojčat včetně budoucího císaře Commoda.
Sestercius se v císařské době razil z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum a cenili ji zhruba dvojnásobně proti mědi. Typický kus vážil 25 až 28 gramů při průměru 32 až 34 milimetrů. V pozdějších obdobích však zinku ve slitině ubývalo a nahrazoval jej bronz, někdy i olovo.





