Bronzové sestercie Marca Aurelia
Bronzové sestercie Marca Aurelia razila mincovna v Římě v letech 161–180. Za jeho vlády přestával být mosazný sestercius velkou mincí: inflace ze znehodnocování stříbra z něj udělala běžné drobné, které v 1. století obstarávaly hlavně asy a dupondie. Razily se z mosazi a vážily obvykle 25–28 g.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Marcus Aurelius (121–180) vládl jako římský císař od roku 161, zpočátku spolu s Luciem Verem. Jeho vládu poznamenaly markomanské války a antoninovský mor; hned po nástupu navíc snížil ryzost denáru z 83,5 na 79 % stříbra.
Sestercius se razil z orichalka, mosazi ze slitiny mědi a zinku, a vážil obvykle 25–28 g. Za Marca Aurelia ještě vycházel jako velká, pečlivě ražená mince a v katalogu RIC má jeho římská mincovna sesterciů přes pět set typů, dokonce víc než denárů. Častým rubem je Aequitas s vahami a rohem hojnosti; letopočet určuje číslo tribunské moci v opisu, například TR POT VIIII pro roky 168–169.
Postupné zhoršování stříbrné mince snižovalo kupní sílu sestercia i menších nominálů. Zatímco v 1. století obstarávaly drobné platby hlavně dupondie a asy, ve 2. století se hlavní drobnou mincí stal právě sestercius. Nejmenší nominály, semis a kvadrans, se po Marcu Aureliovi přestaly razit úplně.





