Bronzové sestercie z Říma
Bronzové sestercie z Říma jsou velké mince z mosazi zvané orichalkum, kterou katalogy řadí k bronzovým ražbám. Razila je převážně mincovna v Římě od Augustovy reformy kolem roku 23 př. n. l.; ve 3. století se jejich kov zhoršoval a poslední sestercie vznikly za Aureliána (270–275).
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Sestercius obnovil Augustus při mincovní reformě kolem roku 23 př. n. l. jako velký nominál z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum. Typická sestercie váží 25–28 g při průměru 32–34 mm a měla hodnotu čtvrtiny denáru; sto sesterciů odpovídalo jednomu aureu. Většinu sesterciů razila mincovna v Římě, od roku 64 n. l. ji doplňovala mincovna v Lugdunu.
Ve 3. století se kvalita sesterciů zhoršovala. Starší mince se přetavovaly, přičemž unikal zinek, a chybějící kov se nahrazoval bronzem i olovem; pozdní sestercie jsou proto tmavší a ražené na hrubších střížcích.
V 60. a 70. letech 3. století už hlavním platidlem byl antoninián a některé z posledních sesterciů razil Aurelián (270–275).





