Bronzové sestercie
Bronzové sestercie jsou velké římské mince císařské doby, ražené od Augustovy reformy do druhé poloviny 3. století. Raný sestercius byl ve skutečnosti z mosazi zvané orichalkum; v pozdějších ražbách zinku ubývalo a nahrazoval ho bronz i olovo, takže tmavé kusy 3. století bronzu odpovídají.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Sestercius vznikl za republiky jako drobná stříbrná mince v hodnotě čtvrtiny denáru a razil se jen příležitostně. Jako velkou minci z obecného kovu ho obnovil Augustus mincovní reformou kolem roku 23 př. n. l. Nový sestercius vážil zhruba 25–28 gramů, měřil kolem 32–34 mm a platil čtyři asy, tedy setinu zlatého aureu.
Římané přitom pečlivě rozlišovali kovy. As se razil z mědi, sestercius a jeho polovina dupondius z orichalka – mosazi, slitiny mědi se zinkem, která byla čerstvě vyražená zlatavá a podle váhy se cenila asi dvojnásobně proti mědi. Proto mohl dupondius vypadat velikostí jako as, a přesto platit dva asy. Neronovy sestercie měly zhruba čtyři díly mědi na jeden díl zinku. Označení „bronzový“ přebírá obchod ze zkratky AE (latinsky aes), která zahrnuje všechny slitiny mědi.
Ve 2. a 3. století kvalita kovu klesala. Mincovny stále častěji přetavovaly starší sestercie a zinek se při tavení ztrácel, protože se vypařuje při nižší teplotě, než při jaké taje měď. Chybějící kov se doplňoval bronzem a olovem, takže pozdní sestercie jsou tmavší a mají hrubší střížky. S inflací se sestercius zároveň stal hlavní drobnou mincí každodenního placení.
Za císaře Decia (249–251) se objevil dvojitý sestercius s paprsčitou korunou na hlavě panovníka; ve velkém ho pak razil Postumus, vládce odtržené Galské říše, často přímo přes opotřebované starší kusy. Poslední sestercie razil Aurelián (270–275). Mnohé pak stát i padělatelé přetavili na znehodnocené antoniniány a do mincovních reforem 4. století už sestercius nevstoupil.





