Denáry Spytihněva II.
Denáry Spytihněva II. razila v letech 1055–1061 pražská mincovna jako denáry malého střížku. Výjimkou je unikátní denár velkého střížku, tedy staršího a většího typu, uložený v berlínském muzeu, jehož výzdoba odkazuje na Moravu. Mohl vzniknout v době, kdy Spytihněv spravoval olomoucký úděl.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Spytihněva II. představuje ranou českou ražbu s výrazně stylizovanou figurální výzdobou a křesťanskými symboly. Typ určený jako Cach 331 zachycuje na jedné straně...
Ovládací prvky výpisu
Denár byl od 10. století základní českou mincí. Spytihněv II. (1055–1061) razil své denáry v pražské mincovně, kde podle dnešního poznání vznikaly mince všech českých knížat 11. a 12. století. Jeho vláda spadá do druhé etapy denárového období, kterou vymezuje reforma z roku 1050 a nástup brakteátů kolem roku 1217.
Mezi jeho ražbami vyniká unikátní denár velkého střížku, uložený v muzeu v Berlíně. Svou výzdobou se hlásí k Moravě a nevylučuje, že Spytihněv přechodně razil i jako údělný kníže; olomoucký úděl spravoval v letech 1048–1054. Denáry dalších panovníků nabízí kategorie Denáry.





