Groše ze Svídnice
Groše ze Svídnice spojují dvě období slezské mincovny. Ve 14. století sloužil groš ve Svídnici jako počtní jednotka, do níž se přepočítávaly místní haléře. V letech 1517–1528 tu pak ve velkém vznikaly stříbrné půlgroše Ludvíka Jagellonského, napodobující polské půlgroše z Krakova.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlgroš Ludvíka Jagellonského, ražený roku 1526 městem Svídnice ve Slezsku. Koruna a slezská orlice doprovázejí latinské opisy, které spojují panovníkovu titulaturu s...
Ovládací prvky výpisu
Kolem roku 1290 začala Svídnice spolu s Hlohovem razit kvartníky, dvoustranné stříbrné mince o hmotnosti asi 1,67 g, které se později rovnaly polovině pražského groše. Kolem roku 1330 je z oběhu vytlačil kvalitnější a těžší pražský groš.
Ve smlouvách o pronájmu mincovního práva se pak svídnické haléře počítaly na groše: roku 1351 měl groš 10 haléřů neboli 20 půlhaléřů, od roku 1371 už 12 haléřů a 24 půlhaléřů. Mincovna Ludvíka Jagellonského razila v letech 1517–1528 půlgroše, a to především s letopočty 1517 a 1520. Groše dalších zemí nabízejí Groše, ostatní ražby města Mince ze svídnické mincovny.





