Investiční kovy Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské
Investiční kovy Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské připomínají zlaté a stříbrné mince Katolických Veličenstev z přelomu 15. a 16. století. Jejich reforma z Mediny del Campo roku 1497 zavedla zlatý excelente podle benátského dukátu a ustálila hodnotu stříbrného reálu na 34 maravedí.
Isabela Kastilská (1451–1504) se roku 1469 provdala za aragonského následníka Ferdinanda Aragonského (1452–1516). Od roku 1474 byla kastilskou královnou, Ferdinand převzal Aragonii roku 1479, a tak vznikla dynastická unie, ze které vyrostl španělský stát. V lednu 1492 jejich vojska dobyla Granadu a dokončila reconquistu. Po Isabelině smrti zdědila Kastilii jejich dcera Jana, Ferdinand vládl jako regent až do roku 1516.
Kastilie zdědila po Jindřichu IV. zmatené mincovnictví. Panovníci roku 1475 potvrdili jeho nařízení, podle kterých smělo razit jen šest mincoven – Burgos, La Coruña, Cuenca, Segovia, Sevilla a Toledo. Zlatá dobla dostala jméno excelente a stříbrný reál platil 30 maravedí, které tehdy byly už jen početní jednotkou.
Trvalý pořádek přinesla pragmatika vydaná v červnu 1497 v Medině del Campo. Hlavní zlatou mincí se stal excelente de Granada, napodobenina benátského dukátu ze zlata ryzosti 23¾ karátu v hodnotě 375 maravedí; později se mu říkalo prostě dukát. Vedle něj se razil dvojitý excelente s portréty krále a královny obrácenými proti sobě.
Stříbrný reál obsahoval podle pragmatiky asi 3,2 gramu ryzího stříbra a platil 34 maravedí. Tatáž pragmatika počítala i s osmireálovou mincí, ze které se později stalo po celém světě rozšířené platidlo. Maravedí zůstal nejmenší početní jednotkou Španělska až do roku 1847. Další ražby panovníků najdete v kategorii Mince Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské.





