Investiční kovy Jiřího z Poděbrad
Investiční kovy Jiřího z Poděbrad se týkají stříbra z let 1458–1471, protože zlatou minci husitský král nerazil. Jeho doba stála na pražském groši z Kutné Hory o hmotnosti asi 2,7 gramu, k němuž mincovní reforma z června 1469 přidala nové drobné peníze a haléře na kruhovém střížku.
Jiří z Poděbrad (1420–1471) byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnického rodu, ale z domácí panské šlechty. Po smrti Ladislava Pohrobka ho šlechta roku 1458 zvolila králem. Jako umírněný kališník usiloval o smír mezi utrakvistickou většinou a katolickou menšinou, mnozí v cizině ho však vnímali jako povýšence a husitského kacíře. Od roku 1468 vedl válku s uherským králem Matyášem Korvínem a zemřel v Praze roku 1471.
Hlavní mincí jeho království zůstal pražský groš. Za Jiřího vážil kolem 2,7 gramu a obsahoval asi 564 až 581 tisícin stříbra, byl tedy výrazně lehčí a chudší než první groše Václava II. z roku 1300 s ryzostí 933/1000. Vedle obyčejných grošů se razily i tlusté groše na silnějším střížku, jejichž váha neodpovídá násobku groše.
Rozhodujícím krokem byla reforma z června 1469. Kutná Hora po ní znovu razila groše a k nim jednostranné peníze se lvem a haléře s korunkou, poprvé ražené na kruhovém střížku. Od starších znehodnocených mincí je odlišoval perličkový okraj, podle kterého se jim říkalo perlovce. Groš platil sedm peněz neboli čtrnáct haléřů.
Mimo Kutnou Horu razila v letech 1457–1460 moravská královská města Brno, Jihlava a Znojmo kruhové peníze s moravskou orlicí a v Kladsku vznikaly haléře se lvem. Vlastní zlatou minci obnovil v Čechách až Jiříkův nástupce Vladislav II. Jagellonský. Další ražby panovníka najdete v kategorii Mince Jiřího z Poděbrad.





