Investiční kovy Josefa I.
Investiční kovy Josefa I. připomínají zlato a stříbro krátké vlády římského císaře, českého a uherského krále v letech 1705–1711. Hlavní zlatou mincí byl dukát, v Praze vznikly výtěžkové dukáty z jílovského zlata a v uherské Kremnici razilo dukáty i povstání Františka II. Rákócziho proti císaři.
Josef I. (1678–1711), syn Leopolda I., byl už jako dítě korunován uherským (1687) a římskoněmeckým králem (1690); českým králem korunován nebyl. Vládu převzal roku 1705 uprostřed války o španělské dědictví a povstání Františka II. Rákócziho v Uhrách. Povstání ukončil až szatmárský mír roku 1711. Téhož roku Josef I. zemřel ve Vídni na neštovice a vládu převzal jeho bratr Karel VI.
Hlavní zlatou mincí jeho zemí byl dukát o hmotnosti kolem 3,5 gramu téměř ryzího zlata, který se razil i v násobcích. V Čechách vznikla zvláštní skupina, výtěžkové dukáty z jílovského zlata, ražené v pražské mincovně. Na líci nesou znak města Jílového se sovou a sluncem. Značka P.M. na nich neoznačuje mincmistra, ale znamená Prager Münze, protože úřad mincmistra byl tehdy neobsazený.
Hlavní zlatou mincovnou Uher byla Kremnice se značkou KB. Během povstání se v ní razily také dukáty jeho vůdce Františka II. Rákócziho. Mince Josefa I. ještě nesou značky mincmistrů. Ty zakázala až císařská rezoluce vydaná po přednášce předsedy dvorské komory z 12. října 1712, tedy za Karla VI.; zhruba čtyřicet let pak rakouské mince tyto značky nenesly. Z jílovského zlata razila Praha výtěžkové dukáty i po Josefově smrti, v letech 1722–1727 se svatým Janem Nepomuckým. Další ražby panovníka najdete v kategorii Mince Josefa I.





