Mince Josefa I.
Mince Josefa I. pocházejí z let 1705–1711, kdy vládl jako římský císař, český a uherský král. Mincovní soustava jeho otce Leopolda I. platila dál. V zemích Koruny české razily dukáty, tolary a krejcary mincovny v Praze, Kutné Hoře, Vratislavi a Břehu, Praha i výtěžkové dukáty z jílovského zlata.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Josef I. (1678–1711) se narodil 26. července 1678 ve Vídni jako nejstarší syn císaře Leopolda I. a Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské. Uherským králem byl korunován už roku 1687 a římským králem roku 1690. Vzdělání mu dalo znalost sedmi jazyků včetně češtiny. Roku 1699 se oženil s Amálií Vilemínou Brunšvicko-Lüneburskou; z jejich tří dětí se dospělosti dožily jen dvě dcery.
Vládu převzal po otcově smrti 5. května 1705 uprostřed války o španělské dědictví, v níž hájil nároky svého bratra Karla. Jeho vojevůdce Evžen Savojský spolu s vévodou z Marlborough tehdy porážel armády Ludvíka XIV. V Uhrách musel čelit povstání Františka II. Rákócziho, s nímž nakonec hledal smírné řešení. Omezil vliv jezuitů u dvora a připravoval reformy v duchu merkantilismu. Roku 1707 nařídil českým stavům zřídit profesuru inženýrství pro Christiana Josefa Willenberga.
Zemřel na neštovice 17. dubna 1711 během mírových jednání s Uhry. Mužského potomka neměl, a trůn proto zdědil jeho bratr Karel VI. Jako první Habsburk nebyl korunován českým králem.
Mincovní systém Leopolda I. z roku 1694 platil dál. V zemích Koruny české razily dukáty, tolary i krejcarové nominály mincovny v Praze, Kutné Hoře, Vratislavi a Břehu. Pražská mincovna razila ze zlata jílovských dolů výtěžkové dukáty se znakem města Jílového; značka P. M. na nich znamená pražskou mincovnu, ne mincmistra. Roku 1705 byl upraven oběh bavorských mincí: drobné krejcary byly vyloučeny a vyšším nominálům se kvůli horšímu stříbru snížila hodnota. Podrobněji o jeho vládě píše článek Josef I.: Zapomenutý Habsburk, který změnil rovnováhu Evropy.





