Investiční kovy Justiniána I.
Investiční kovy Justiniána I. tvoří zlaté solidy východořímského císaře a zákonodárce, který vládl v letech 527–565. Solidus o hmotnosti asi 4,45 g téměř ryzího zlata byl hlavní zlatou mincí říše a Justiniánovy výboje na západě znovu otevřely několik mincoven, mimo jiné v Kartágu.
Justinián I. (asi 482–565) vládl jako východořímský císař od roku 527 až do své smrti. Byl posledním císařem, jehož rodným jazykem byla latina. Jeho vojevůdci porazili Vandaly a Ostrogóty a vrátili říši rozsáhlá území na západě. Dalekosáhlejší dopad měla kodifikace římského práva známá jako Corpus iuris civilis a stavební program, z něhož vzešel chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli. Počátkem 40. let 6. století říši zasáhl ničivý mor.
Solidus, zavedený pro masový oběh Konstantinem Velikým kolem roku 312, se razil v počtu 72 kusů z římské libry zlata, tedy asi po 4,45 g. Teoreticky šlo o ryzí zlato, technika rafinace však v praxi dovolovala ryzost kolem 23 karátů, asi 95,8 %. Hmotnost, rozměr i ryzost zůstaly v Byzanci v podstatě beze změny až do 10. století.
Justiniánovo dobytí vandalské říše znovu otevřelo mincovnu v Kartágu, která pak razila velké množství solidů, a zlato se po výbojích razilo i v dalších západních mincovnách. V 6. a 7. století se vedle plnohodnotných solidů razily i lehčí kusy o 20, 22 nebo 23 siliquách, rozlišené značkami. Opisy zůstávaly latinské. Další ražby císaře nabízí kategorie Mince Justiniána I.





