Investiční kovy Justiniána I.

Investiční kovy Justiniána I. tvoří zlaté solidy východořímského císaře a zákonodárce, který vládl v letech 527–565. Solidus o hmotnosti asi 4,45 g téměř ryzího zlata byl hlavní zlatou mincí říše a Justiniánovy výboje na západě znovu otevřely několik mincoven, mimo jiné v Kartágu.

Zlatý solidus Justiniána I., KonstantinopolJustinián I. (asi 482–565) vládl jako východořímský císař od roku 527 až do své smrti. Byl posledním císařem, jehož rodným jazykem byla latina. Jeho vojevůdci porazili Vandaly a Ostrogóty a vrátili říši rozsáhlá území na západě. Dalekosáhlejší dopad měla kodifikace římského práva známá jako Corpus iuris civilis a stavební program, z něhož vzešel chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli. Počátkem 40. let 6. století říši zasáhl ničivý mor.

Solidus, zavedený pro masový oběh Konstantinem Velikým kolem roku 312, se razil v počtu 72 kusů z římské libry zlata, tedy asi po 4,45 g. Teoreticky šlo o ryzí zlato, technika rafinace však v praxi dovolovala ryzost kolem 23 karátů, asi 95,8 %. Hmotnost, rozměr i ryzost zůstaly v Byzanci v podstatě beze změny až do 10. století.

Justiniánovo dobytí vandalské říše znovu otevřelo mincovnu v Kartágu, která pak razila velké množství solidů, a zlato se po výbojích razilo i v dalších západních mincovnách. V 6. a 7. století se vedle plnohodnotných solidů razily i lehčí kusy o 20, 22 nebo 23 siliquách, rozlišené značkami. Opisy zůstávaly latinské. Další ražby císaře nabízí kategorie Mince Justiniána I.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet