Investiční kovy svatého Václava
Investiční kovy svatého Václava spojuje postava českého knížete z 10. století a hlavního patrona země. Jádrem jsou svatováclavské dukáty o ryzosti 986/1000, které Československo od roku 1923 razilo v Kremnici jako obchodní mince; patří sem i novodobé zlaté dukáty s jeho postavou.
Svatý Václav (asi 907 – 935, případně 929) byl český kníže z rodu Přemyslovců. Po porážce od saského krále Jindřicha Ptáčníka dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil rotundu svatého Víta, hlavní kostel knížectví. Podle legendy ho ve Staré Boleslavi zavraždili služebníci jeho bratra Boleslava, který pak převzal vládu. Brzy byl uctíván jako světec a stal se hlavním patronem a symbolem české státnosti.
Proto nesou jeho postavu svatováclavské dukáty. Obchodní dukáty navrhl ministr financí Alois Rašín v prosinci 1922; zákon č. 62/1923 Sb. byl přijat 23. března 1923, už po jeho smrti. Ze soutěže vyšel vítězně návrh Jaroslava Bendy a Otakara Španiela. Dukát nebyl zákonným platidlem s nominální hodnotou, jeho cena se odvíjela od ceny zlata.
Dukát váží 3,4909 g při ryzosti 986/1000 a má průměr 19,75 mm; hmotnost navazuje na starou habsburskou dukátovou stopu. Razila ho mincovna v Kremnici, vedle něj vznikaly dvoudukáty o hmotnosti 6,98 g a od roku 1929 i pětidukáty a desetidukáty. Česká národní banka uvádí svatováclavské dukáty vydávané v letech 1923–1939 a 1951. Další ražby se svatým Václavem nabízí kategorie Mince svatého Václava.





