Investiční kovy Viléma I. Pruského
Investiční kovy Viléma I. Pruského tvoří hlavně zlaté mince prvního německého císaře, který vládl jako pruský král v letech 1861–1888. Za jeho vlády přešlo sjednocené Německo na zlatou marku a zlaté dvacetimarky a desetimarky s jeho portrétem razily mimo jiné mincovny v Berlíně a v Hannoveru.
Vilém I. Pruský (1797–1888) byl druhorozeným synem krále Fridricha Viléma III. a jako voják bojoval proti Napoleonovi u Ligny a Waterloo. Od roku 1858 vládl jako regent za nemocného bratra Fridricha Viléma IV. a po jeho smrti se 2. ledna 1861 stal pruským králem; korunovat se nechal v Královci. Roku 1862 jmenoval Otto von Bismarcka, který pak stál v čele vlády po zbytek jeho života. Po vítězné válce s Francií byl 18. ledna 1871 ve Versailles prohlášen prvním německým císařem.
Sjednocená říše zavedla roku 1871 zlatou měnu. Jednotkou se stala marka v hodnotě třetiny tolaru; z 500 g ryzího zlata se razilo 1 395 marek. Samotná marka byla stříbrná, ze zlata se razily mince 20 a 10 marek o ryzosti 900/1000, v letech 1877–1878 i 5 marek. Desetimarka váží 3,982 g a obsahuje 3,584 g ryzího zlata, dvacetimarka 7,965 g se 7,168 g ryzího zlata.
Líc zlatých mincí nese portrét panovníka, rub říšského orla s opisem DEUTSCHES REICH, letopočet a nominál. Mincovnu prozrazuje písmeno pod portrétem: A značí Berlín a B Hannover, jehož mincovna pracovala pro říšskou marku jen v letech 1872–1878. Další ražby panovníka nabízí kategorie Mince Viléma I. Pruského.





