Libry
Libry představují jeden z nejrozšířenějších měnových nominálů v historii, odvozený od latinského libra pondo označujícího římskou váhovou jednotku. Od středověku po současnost používaly libru desítky zemí od Británie po Egypt. Tento nominál symbolizuje kontinuitu evropského měnového systému založeného na váze drahého kovu a dodnes zůstává jednou z nejvýznamnějších světových měn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z kremnické mincovny představuje reprezentativní ražbu počátků habsbursko-lotrinské dynastie. Spojuje císařský portrét, uherské...
Památeční stříbrná mince vydaná k 25. výročí sňatku císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty představuje jedinečné spojení politického významu a osobního příběhu jednoho z...
Stříbrný tolar salcburského arcibiskupa Wolfa Dietricha z Raitenau představuje reprezentativní ražbu přelomu renesance a baroka. Spojuje duchovní i světskou autoritu knížecího...
Sada čtyř antoninianů Gordiana III. představuje ucelený pohled na římské mincovnictví mladého císaře z období krize třetího století. Čtyři ražby z římské mincovny nabízejí...
Sada dvou bronzových mincí Antonina Pia spojuje sestercius a as z období vrcholné římské říše. Představuje přehledný doklad mincovního systému druhého století i vlády panovníka...
Sada dvou římských sesterciů spojuje vládu Alexandra Severa s nástupem Maximina Thráka. Představuje působivý doklad přechodu od severovské dynastie k období vojenských císařů a...
Bronzový sestertcus císaře Volusiana pochází z neklidného období krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax připomíná snahu císařského domu zdůraznit mír, stabilitu...
Bronzový sestercius císaře Volusiana pochází z neklidného období krize třetího století. Římská ražba s personifikací Concordie připomíná snahu panovnického domu zdůraznit...
Bronzový sestercius císaře Treboniana Galla pochází z období vrcholící krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pietas připomíná snahu panovníka zdůraznit tradiční...
Stříbrný antoninianus císaře Treboniana Galla vznikl v období vrcholící krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax a heslem věčného míru připomíná snahu panovníka...
Sestercius Herenia Etruska z roku 251 n. l. zachycuje krátké a dramatické období vlády dynastie císaře Traiana Decia. Římská ražba s motivem Pietas připomíná snahu zdůraznit...
Sestercius císařovny Herennie Etruscilly pochází z neklidného období krize třetího století. Portrétní ražba z Říma s personifikací Pudicitie připomíná dynastickou politiku...
Libry jako měnová jednotka vznikly ve středověké Evropě z karolinské libry zavedené Karlem Velikým kolem roku 790. Tato účetní jednotka odpovídala libře stříbra rozděleného na 20 solidů po 12 denárech, tedy 240 pencí. Systém £sd (libra, solidus, denarius) převzala většina evropských zemí. Anglická libra šterlinků, pojmenovaná podle stříbrných sterlingů ražených od 12. století, se stala nejstabilnější evropskou měnou. Název pochází pravděpodobně z označení kvality stříbra 925/1000.
V novověku se libra rozšířila do celého světa prostřednictvím koloniálních říší. Britská libra dominovala mezinárodnímu obchodu 19. století jako světová rezervní měna. Kromě Británie používaly libru Irsko, Egypt, Súdán, Kypr, Malta, Palestina nebo Nigérie. Francouzská livre existovala do revoluce 1795, italská lira do zavedení eura 2002. Turecká lira, libanonská a syrská libra pokračují v této tradici. Symbol £ vznikl ze stylizovaného L s přeškrtnutím odkazujícího na libru.
Pro numismatiky představují librové mince fascinující sběratelskou oblast. Britské zlaté sovereigny s nominální hodnotou jedné libry patří k nejikoničtějším investičním mincím. Historické stříbrné libry různých zemí dokumentují ekonomickou historii od středověku po dekolonizaci. Decimalizace britské libry roku 1971 ukončila systém 240 pencí a zavedla 100 nových pencí. Současná britská libra zůstává pátou nejobchodovanější měnou světa. Librové mince tak představují kontinuitu tisícileté měnové tradice od Karla Velikého po moderní globální finance.
