Herennius Etruscus – sestertius, Řím 251 n. l.

Detailní popis produktu

Herennius Etruscus byl starším synem císaře Traiana Decia a Herennie Etruscilly. V roce 251 n. l. dosáhl hodnosti Augusta a stal se otcovým spoluvládcem. Jeho politická dráha však trvala jen krátce, protože římská říše v té době čelila silnému tlaku na dunajské hranici a častým vojenským krizím.

Ražba vznikla v Římě v období, kdy císařský dvůr usiloval o upevnění nástupnictví a veřejného obrazu vládnoucí rodiny. Bronzové nominály tohoto typu byly určeny pro běžný peněžní oběh, současně však sloužily jako prostředek státní reprezentace. Portrét mladého spoluvládce měl podpořit jeho autoritu a představit jej obyvatelům říše jako legitimního dědice císařské moci.

Na averzu je poprsí císaře v brnění a paludamentu obrácené doprava. Reverz zobrazuje Merkura s caduceem a váčkem, doplněného legendou PIETAS AVGG. Spojení tohoto obrazu s pojmem pietas vyjadřovalo oddanost božskému řádu, rodině i státu. Písmena S C připomínají formální pravomoc senátu při vydávání bronzových mincí.

Herennius Etruscus padl společně se svým otcem v bitvě u Abrittu ještě roku 251. Mince je proto hmotným dokladem mimořádně krátkého spoluvladařského období. Pro sběratele je zajímavá spojením konkrétní historické osobnosti, výrazné dynastické propagandy a autentického svědectví krize římské říše ve třetím století. Stav VF− zachovává hlavní prvky portrétu i reverzního motivu.