Volusianus – sestercius, Řím 251–253 n. l.

Detailní popis produktu

Volusianus, syn císaře Treboniana Galla, se stal roku 251 n. l. nejprve caesarem a následně augustem. Se svým otcem vládl do roku 253, tedy v jedné z nejbouřlivějších fází římských dějin. Říše tehdy čelila vojenskému tlaku na hranicích, epidemii i opakovaným mocenským střetům, které urychlovaly střídání panovníků.

Ražba vznikla v Římě a patřila k bronzovým nominálům určeným pro běžný peněžní oběh. Současně měla důležitou reprezentační funkci: portrét mladého spoluvládce šířil jeho podobu a potvrzoval jeho postavení v císařské hierarchii. Vavřínový věnec, zbroj a paludament zdůrazňují vojenský charakter autority, na níž byla moc římských císařů ve třetím století stále více závislá.

Na reverzu stojí Concordia, personifikace svornosti a souladu, která drží pateru a dvojitý roh hojnosti. Legenda CONCORDIA AVGG odkazuje na jednotu císařů a na žádoucí spolupráci uvnitř vládnoucího domu. Písmena S C připomínají formální pravomoc senátu při vydávání římských bronzových mincí.

Volusianus zahynul roku 253 společně se svým otcem během vojenské vzpoury vyvolané postupem Aemiliana. Mince je proto autentickým dokladem krátkého spoluvladařského období. Pro sběratele je atraktivní spojením portrétu mladého císaře, srozumitelné dynastické symboliky a historického kontextu krize třetího století. Stav VF zachovává hlavní prvky obou stran ražby.