Mince Christopha Franze von Busecka, Strana 9
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti. Stopa po...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Půltolar Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1733 v Hallu. Averz nese panovníkův portrét, reverz korunovaného dvouhlavého orla s erbovním štítem; výrazná heraldická...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Uherský stříbrný půltolar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1695 v Kremnici, za války Svaté ligy proti Osmanské říši. Císařův portrét a uherský znak doplňuje korunovaný...
Vídeňský půltolar Leopolda I. Habsburského z roku 1693 představuje výraznou portrétní ražbu z období jeho vlády. Averz nese panovníkovu podobiznu s vavřínovým věncem, reverz...
Stříbrný půltolar uherského krále a římského císaře Rudolfa II. Habsburského byl vyražen roku 1593 v Kremnici jako součást tolarového peněžního systému. Portrét panovníka...
Zlatý zecchino společnosti Maona z ostrova Chios je východostředomořskou napodobeninou benátského dukátu raženého jménem dóžete Antonia Veniera. Tradiční výjev svatého Marka s...
Zlatý zecchino posledního benátského dóžete Ludovica Manina pochází z let 1789–1797, závěrečného období Benátské republiky. Tradiční výjev svatého Marka s klečícím dóžetem...





