Mince Diocletiana z Říma
Mince Diocletiana z Říma pocházejí z římské mincovny za vlády Diokleciána (284–305), zakladatele tetrarchie. Jeho měnová reforma kolem roku 294 obnovila soustavu zlatých, stříbrných a měděných mincí; v Římě se tehdy razil mimo jiné nový stříbrný argenteus s výjevem čtyř obětujících tetrarchů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Subaerátní denár Septimia Severa z roku 209 spojuje císařův ověnčený portrét s motivem bohyně Salus krmící hada. Místy odkryté jádro názorně ukazuje konstrukci postříbřené...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Dioklecián (asi 244 – 312 nebo 316) byl vojskem prohlášen císařem v listopadu 284 a roku 305 se jako první římský císař dobrovolně vzdal vlády. Nová správní centra, která založil – Nikomédie, Mediolanum, Antiochie a Trevír –, ležela blíž hranicím než Řím. Zda Dioklecián Řím po nástupu navštívil, není jisté: jedna soudobá emise mincí naznačuje slavnostní příjezd do města, část historiků však soudí, že se mu záměrně vyhýbal.
Po krizi 3. století, kdy se denár zcela znehodnotil, obnovil Dioklecián měnu ze tří kovů. Kolem roku 294 zavedl zlatý aureus o šedesátině římské libry, stříbrný argenteus o devadesátišestině libry s 95 % stříbra a měděný follis s příměsí stříbra. Zároveň přebudoval síť mincoven tak, aby na každou diecézi připadala zpravidla jedna. Římská mincovna razila argenteus kolem let 295–297 s opisem VICTORIA SARMAT a výjevem čtyř tetrarchů obětujících před branou tábora.
Reforma se neudržela. Roku 301 vydal Dioklecián edikt o mincích, podle něhož měla nejběžnější mince platit polovinu dosavadní hodnoty, a o několik měsíců později edikt o maximálních cenách, kterým se marně snažil zastavit inflaci.
