Mince Justiniána I. z Říma
Mince Justiniána I. z Říma vznikly poté, co východořímská vojska získala Řím zpět od Ostrogótů – Belisar do města vstoupil 9. prosince 536. Římskou mincovnu převzal Justinián spolu s dalšími dílnami v Itálii a Africe; většina těchto nových mincoven razila hlavně měděné mince, zlato vydávalo jen několik center.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Subaerátní denár Septimia Severa z roku 209 spojuje císařův ověnčený portrét s motivem bohyně Salus krmící hada. Místy odkryté jádro názorně ukazuje konstrukci postříbřené...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Justinián I. (asi 482–565) vládl jako východořímský císař od roku 527. Jeho vojevůdci porazili Vandaly a Ostrogóty a získali zpět rozsáhlá západní území někdejší římské říše. S výboji prudce vzrostl i počet mincoven – za jeho vlády jich pracovalo až čtrnáct; nové nebo převzaté dílny vznikly v Kartágu, Římě, Ravenně, Cartageně a menších provinčních střediscích.
Řím během gótské války několikrát změnil pána. Po Belisarově vstupu roku 536 ho Gótové obléhali od března 537 do března 538, král Totila jej dobyl v prosinci 546 a znovu roku 549 a do byzantských rukou se definitivně vrátil až po vítězství Narseta u Tagin roku 552. Většina mincoven, které Justinián na západě převzal, razila hlavně měď; stříbro ve větším množství vydávaly jen Ravenna a Kartágo a zlato podle přehledu byzantských mincoven Konstantinopol, Soluň a Catania.
